Českým firmám dovážejícím zboží ze zemí mimo Evropskou unii přibyla v srpnu nová povinnost. U dovážených výrobků musí reportovat skutečné hodnoty emisí vzniklých při jejich výrobě. Úprava má za cíl zlepšit konkurenceschopnost evropských firem, ale řadě z nich vadí další administrativní zátěž.
Nový mechanismus uhlíkového narovnání, o kterém se nejčastěji mluví jako o uhlíkovém clu, zavádí nařízení Evropského parlamentu a Rady. Je součástí širšího balíčku opatření pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050, známého jako Zelená dohoda pro Evropu, tedy Green Deal.
Cílem samotného Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) je zajistit, aby zboží dovážené do Evropské unie podléhalo stejným uhlíkovým nákladům jako zboží vyrobené na území Unie. Má se tak zabránit takzvanému „uhlíkovému úniku“ – přesunu výroby do zemí s nižšími environmentálními standardy s cílem ušetřit za emisní povolenky.
Uhlíkové clo přichází v několika fázích. Zatímco doposud mohly firmy uvádět standardizované hodnoty, musí za srpen a následující měsíce reportovat skutečné hodnoty emisí. Firmy tak budou muset získat přesná data o vzniklých emisích od svých dodavatelů.
Očekává se, že komunikace to bude časově i administrativně náročná. Natolik, že Evropská komise přichystala návod, jak s dodavateli komunikovat a jakým prostřednictvím požadovaná data získat. Firmám se tak bude dlouhodobě vyplácet co nejtransparentnější komunikace s jejich dodavatelským řetězcem.
Konkrétně půjde o emise u elektřiny, cementu, hliníku, vodíku, hnojiv, železa a oceli. Předpokládá se však, že se spektrum sledovaného zboží v budoucnu rozšíří. Uhlíkové clo tak bude mít dopad například na automobilky a jejich dodavatele, strojírenské firmy, které vyrábějí ze železa, oceli či hliníku, ale i na stavební sektor či zemědělství.
Mezi takové společnosti patří i automobilka Škoda Auto. Té povinnost odevzdat report k uhlíkovému vyrovnání vznikla už koncem ledna letošního roku. Podle mluvčí automobilky jeho příprava a podání do rejstříku vytvořeného Evropskou komisí představují značnou administrativní zátěž a jsou velmi nákladné.
Celý proces má několik fází. Je třeba identifikovat zboží podléhající oznamovací povinnosti CBAM, získat od výrobců podklady o emisích skleníkových plynů při výrobě zboží, vypočítat emise skleníkových plynů odpovídající dovezenému zboží, zaregistrovat se do rejstříku CBAM, zpracovat a podat report do tohoto rejstříku.
Autor: Ondřej Šnejdar, Viktorie Nerpas
Zdroj: Tisková zpráva BDO
Nový mechanismus uhlíkového narovnání, o kterém se nejčastěji mluví jako o uhlíkovém clu, zavádí nařízení Evropského parlamentu a Rady. Je součástí širšího balíčku opatření pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050, známého jako Zelená dohoda pro Evropu, tedy Green Deal.
Cílem samotného Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) je zajistit, aby zboží dovážené do Evropské unie podléhalo stejným uhlíkovým nákladům jako zboží vyrobené na území Unie. Má se tak zabránit takzvanému „uhlíkovému úniku“ – přesunu výroby do zemí s nižšími environmentálními standardy s cílem ušetřit za emisní povolenky.
Uhlíkové clo přichází v několika fázích. Zatímco doposud mohly firmy uvádět standardizované hodnoty, musí za srpen a následující měsíce reportovat skutečné hodnoty emisí. Firmy tak budou muset získat přesná data o vzniklých emisích od svých dodavatelů.
Očekává se, že komunikace to bude časově i administrativně náročná. Natolik, že Evropská komise přichystala návod, jak s dodavateli komunikovat a jakým prostřednictvím požadovaná data získat. Firmám se tak bude dlouhodobě vyplácet co nejtransparentnější komunikace s jejich dodavatelským řetězcem.
Konkrétně půjde o emise u elektřiny, cementu, hliníku, vodíku, hnojiv, železa a oceli. Předpokládá se však, že se spektrum sledovaného zboží v budoucnu rozšíří. Uhlíkové clo tak bude mít dopad například na automobilky a jejich dodavatele, strojírenské firmy, které vyrábějí ze železa, oceli či hliníku, ale i na stavební sektor či zemědělství.
Mezi takové společnosti patří i automobilka Škoda Auto. Té povinnost odevzdat report k uhlíkovému vyrovnání vznikla už koncem ledna letošního roku. Podle mluvčí automobilky jeho příprava a podání do rejstříku vytvořeného Evropskou komisí představují značnou administrativní zátěž a jsou velmi nákladné.
Celý proces má několik fází. Je třeba identifikovat zboží podléhající oznamovací povinnosti CBAM, získat od výrobců podklady o emisích skleníkových plynů při výrobě zboží, vypočítat emise skleníkových plynů odpovídající dovezenému zboží, zaregistrovat se do rejstříku CBAM, zpracovat a podat report do tohoto rejstříku.
Autor: Ondřej Šnejdar, Viktorie Nerpas
Zdroj: Tisková zpráva BDO