Za dobu bezmála osmnácti let v roli auditora se u svých klientů opakovaně setkávám s otázkou, jaký má pro ně vlastně takový audit přínos. Je pochopitelné, že se nad touto otázkou zamýšlejí především zástupci nejvyššího vedení firem obvykle v době sjednávání smluvních podmínek pro provedení auditu účetní závěrky. Někdy si i sami sugestivně odpoví, že je to pro ně povinnost a přidaná hodnota pro podnikání je nenapadá.
Tomuto názoru lze z určitého pohledu, avšak ne bezvýhradně, rozumět v situaci, kdy se audit týká menší firmy, kterou sám vlastník, nejlépe jediný, aktivně řídí, je v ní přítomen na denní bázi a ke svému podnikání, mimo běžné dodavatelské úvěry („nákupy na fakturu“), nevyužívá žádné externí zdroje financování. Ovšem i v takové situaci má ověření účetní závěrky svůj smysl a význam. Otázkou může být, zda nutně v rozsahu kompletního auditu.
Při posuzování přínosu finančního auditu je dobré si na úvod uvědomit, že jde o třístranný vztah:
- Vedení společnosti odpovídá za správné sestavení účetní závěrky, která věrně zobrazuje finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky ve společnosti.
- Auditor je objektivní a nezávislou autoritou, která zkontroluje správnost sestavené účetní závěrky a svým výrokem potvrzuje, zda jsou účetní výkazy nezkreslené, důvěryhodné a lze se na tato data s vysokou mírou jistoty spolehnout
- Uživatel účetní závěrky, jakožto zdroje informací, je třetí stranou stojící mimo firmu. Ověřená účetní závěrka mu slouží jako jeden ze vstupních zdrojů informací o firmě a její skutečné finanční kondici.
V širším kontextu lze říci, že audit pomáhá budovat transparentní a důvěryhodné podnikatelské prostředí a auditoři tak působí ve veřejném zájmu.
Přínos finančního auditu pro uživatele ověřované účetní závěrky je z výše uvedeného zřejmý. Auditor vykonává svou profesi, ke které má potřebnou kvalifikaci, ověření a oprávnění.
Jakou hodnotu však audit přináší auditované společnosti a jejímu vedení?
Obvyklým argumentem bývá požadavek bank, věřitelů či investorů, kteří po vedení společnosti vyžadují auditované výkazy, aby měli hodnověrné podklady pro posouzení potenciálních rizik a mohli učinit rozhodnutí, zda a za jakých podmínek jsou firmě ochotni poskytnout financování.
To je ale pouze jeden z příkladů obchodní spolupráce na volném trhu, kde audit poskytuje určité ujištění.
I když bude společnost v situaci, kdy nutně nespoléhá na externí zdroje financování, nebo není emitentem obchodovaných cenných papírů, jsou zde i další obchodní partneři – dodavatelé, odběratelé, kteří si před zahájením spolupráce ověřují důvěryhodnost a posuzují případná rizika své protistrany. A tak jejich první kroky často vedou např. na portál justice.cz, nebo do specializovaných firemních rejstříků a databází, kde si mohou mimo jiné prohlédnout poslední dostupné účetní závěrky a udělat si lepší představu o tom, zda má firma potřebné předpoklady k plnění svých obchodních závazků a bude schopna uhradit faktury za dodávky výrobků či služeb, ufinancovat svou činnost či spolehlivě zajistit dodávky pro své odběratele. Určitě se bude cítit bezpečněji, pokud dostupné informace budou ověřené nezávislým auditorem, a budou-li mít na výběr, může to být (a často i bývá) jedním z parametrů výběrového řízení.
Specifickým příkladem, kdy se finančnímu auditu firmy věnuje obrovská pozornost, jsou pak podnikové transakce, tedy např. fúze, akvizice či prodeje firem. Analýza finančního zdraví společnosti, která je předmětem transakce, může výrazně ovlivnit jak cenu a podmínky, tak i samotné rozhodnutí, zda zvažovaný obchod zrealizovat.
V případě větších transakcí si kupující strana obvykle nechává zpracovat předakviziční hloubkovou prověrku, tzv. „due diligence“, v jejímž rámci se zaměřuje i na finanční výkaznictví. K tomu si obvykle najímá nezávislého externího poradce. Pokud vychází z auditovaných účetních závěrek za poslední roky, může se o tato data opřít a v detailu se pak zaměřit jen na posouzení vybraných specifických rizik a oblastí, což mu ušetří práci a klientovi náklady.
Pokud auditované údaje dostupné nebudou, může se to projevit v podmínkách transakce, třeba přímo v kupní ceně s ohledem na vnímané vyšší riziko, nebo v ujednáních o po-akvizičních úpravách ceny (což zase zvyšuje složitost smluv, jednání o nich a celkově tedy transakční náklady).
Dalším příkladem může být firma či skupina firem (koncern), jejíž majitel(é) se rozhodli předat řízení do rukou výkonného managementu. Na aktivity a provoz jen dohlížejí a finanční audit jim slouží jako nezávislé potvrzení toho, že mohou finančním ukazatelům a údajům reportovaným výkonným managementem důvěřovat. Ve své praxi jsme se v BDO již setkali i s případem, kdy jsme při auditu společnosti objevili neshody ve výkazech a při bližším prozkoumání odhalili finanční zpronevěru managementu vůči majitelům.
Relevantní jsou účetní závěrky i pro zaměstnance firem. Lidé chtějí pracovat pro firmy stabilní a důvěryhodné. Z pohovorů s uchazeči o práci v BDO mám vlastní přímou zkušenost s tím, že si závěrky potenciálních zaměstnavatelů často procházejí. Na mou zkušenost může mít samozřejmě vliv fakt, že se setkávám s lidmi se zájmem o účetnictví a finance. Na druhou stranu, bude-li firma hledat zaměstnance do vysoké manažerské pozice či dokonce do svého představenstva, důsledné a opatrné budou obě strany. I zde lze očekávat, že finanční kondice potenciálního zaměstnavatele a informace o ní budou hrát roli při rozhodování.
Dosud jsem se věnoval tématu jen z pohledu jeho finálního výstupu, tj. zprávy auditora zveřejněné spolu s ověřovanou účetní závěrkou. Ten je však “jen” výsledkem a shrnutím nejpodstatnějších poznatků celého procesu, takovou třešničkou na dortu.
Finanční audit je komplexní proces a za určitých okolností přináší i mnoho dalších informací o finančním řízení společnosti. Z nich pak mohou vyplývat další výstupy, zjištění a doporučení, která mohou být užitečná pro vedení společnosti a tzv. osoby pověřené její správou a řízením.
V BDO pro naše klienty připravujeme shrnutí závěrů, další zjištění a doporučení v podobě tzv. management letteru, který slouží jako podklad pro diskusi s vedením a také jako písemný výstup pro klienta.
Když jsem přemýšlel nad tím, co patří mezi nejčastější zjištění, na která u svých klientů narážíme, napadlo mě, že by bylo užitečné udělat si malou analýzu těchto zjištění a věnovat se v obecnější rovině těm, která se nejčastěji opakují. Spolu s kolegy v naší pražské kanceláři BDO na Chodově jsme prošli tyto dopisy za uplynulé dva roky a došli jsme k zajímavým závěrům, kterým jsem věnoval následující článek.