Válečný konflikt na Ukrajině a rostoucí geopolitické napětí zaskočilo firmy v Česku a v Evropě podobně, jako před několika lety pandemie covid-19. Právě zkušenosti z pandemie ale pomohly firmám lépe čelit geopolitické situaci a jejím dopadům na dodavatelský řetězec. Na důsledky rostoucího geopolitického napětí nejsou dostatečně připraveny více než dvě třetiny evropských firem. Téměř čtyři pětiny firem ve světě potom toto napětí považují za jednu z nejvážnějších hrozeb pro jejich podnikání. Spolu s tím se také zdvojnásobil počet společností, které se necítí být dostatečně připravené na riziko možných kybernetických útoků.
Pandemie covidu-19 odhalila výrazné slabiny odběratelsko-dodavatelských řetězců. Ty byly založené především na maximální efektivitě a potenciální rizika byla spojována především se spolehlivostí samotných dodavatelů. Řada firem se proto ocitla bez dodávek klíčových komponentů, což vážně narušilo jejich fungování. Mnoho z nich na situaci zareagovalo vytvářením alternativních dodavatelských řetězců. Necelých 60 % firem v průzkumu uvedlo, že tyto alternativy už vybudovalo, a další čtvrtina to v nejbližší době plánuje. Právě existence alternativních dodavatelských řetězců přitom většině firem umožnila výrazně snížit negativní vliv ukrajinského konfliktu na dodávky komponent a materiálů.
České firmy rozšířily zásoby klíčových komponent a hledaly alternativní dodavatele
Ještě před vypuknutím války na Ukrajině začala řada českých firem reagovat na zjištěné slabiny dodavatelsko-odběratelských řetězců. A to především zvyšováním skladových zásob materiálů a komponent, diverzifikací svých dodavatelů a zabezpečením vybraných činností vlastními silami. Namísto jednoho dodavatele tak u klíčových materiálů a komponent spolupracuje více dodavatelů, kteří zajišťují dodávky například v poměru 60-30-10. Tento proces však nebývá vůbec jednoduchý. Dodavatelé musejí projít komplexním procesem kvalifikace a prověřování. Subdodavatelé, typicky v automobilovém průmyslu, tak hledají i další cesty, jak se efektivně zajistit. Uvažují například o tom, že namísto dodávek celých dílů si nechají dovážet pouze komponenty a tyto díly si pak budou kompletovat sami v Česku.
Čeští subdodavatelé druhé úrovně jsou pod dvojím tlakem
Ne všechny české společnosti mají stejný prostor vypořádat se s aktuální situací. Zůstaneme-li u automobilového průmyslu, problémy mají například subdodavatelé druhé úrovně. Tyto firmy obvykle nemají přímou vazbu na automobilky, které stanovují konečnou cenu automobilů pro koncového zákazníka. Je pro ně proto velmi obtížné promítnout rostoucí náklady do svých cen. Nejprve musí vyjednávat se svým českým odběratelem, který případné navýšení ceny musí obvykle odsouhlasit s mateřskou společností českého odběratele i se samotnou automobilkou. Někteří subdodavatelé proto mohou uvažovat o ukončení výroby ztrátových výrobků.
Evropské firmy začaly po covidu hlouběji prověřovat své dodavatele, teď se jim to vyplácí
Evropské i české firmy závislé především na dodávkách materiálů z Asie si během pandemie mnohdy uvědomily, že dostatečně neznají obchodní model a subdodavatele svých partnerů. Tedy ani problémy, se kterými se mohou potýkat. Často to byl výpadek komponenty ve třetí nebo čtvrté linii dodavatelského řetězce, který zapříčinil, že dodavatelé nebyli schopni splnit své závazky. Proto firmy věnovaly velké úsilí tomu, aby poznaly celý subdodavatelský řetězec a měly přehled nejen o finálních dodávkách, ale také o stavu subdodávek a o tom, jaké subjekty je zajišťují.
Evropské firmy díky tomu patří k těm, které mají největší přehled o svých dodavatelích a subdodavatelích. Až 88 % z nich uvádí, že velmi dobře zná potenciální hrozby, které mohou narušit jejich dodavatelský řetězec, zatímco mezi americkými firmami má takový přehled jen necelá polovina. Dvě pětiny evropských firem mají dobrý přehled i o tom, co se děje v prvním, druhém i třetím stupni jejich dodavatelského řetězce. U amerických firem je to jen 17 %, a na Středním východu pouze 13 %.
Válka odhalila slabiny firem v oblasti kyberbezpečnosti, pětina se cítí vůči těmto hrozbám zranitelná
Válka na Ukrajině a její dopady v kyberprostoru výrazně otřásly sebevědomím firem v oblasti zabezpečení své IT infrastruktury. Více než pětina firem uvedla, že není připravená na kybernetické útoky. V roce 2020 se přitom cítilo nepřipraveno 12 % společností a v roce 2021 dokonce jen 9 %. Polovina firem zároveň uvedla, že výrazně zvýšila investice do své kybernetické bezpečnosti. Firmy se přitom nebojí pouze útoku na vlastní systémy, ale také útoků na slabá místa dodavatelského řetězce. Řada firem se domnívá, že jejich kybernetická bezpečnost končí na hranicí jejich firewallu. Každý útočník však hledá nejslabší místa, a těmi jsou jednoznačně zaměstnanci a ve stále rostoucí míře i jejich dodavatelé technologií, softwarů či digitálně propojení obchodní partneři. Nezbytná je tedy neustálá interní osvěta mezi zaměstnanci, testování zranitelností, zahrnutí složky bezpečnosti do DNA každého projektu s prvky IT, ale i aktivní monitoring a řízení bezpečnosti klíčových dodavatelů a partnerů firmy. Bezpečnost by se tedy měla stát pravidelnou agendou nejvyššího managementu firem.
Data vycházejí z průzkumu GLOBAL RISK LANDSCAPE REPORT 2022, do kterého se zapojilo 500 firem z celého světa.
Vstříc novým výzvám
V roce 2022 jsme oslavili 30. výročí BDO na českém trhu. Toto výročí není jen o nás a naší značce, je především o našich lidech, kteří BDO reprezentují, o klientech, kteří nám důvěřují, a také o jejich příbězích, které jsou s nimi spojené a kterými my žijeme.
Společně s Forbes Česko, jejich skvělou redakcí a nápaditým produkčním týmem, představujeme online speciál "30 INSPIRATIVNÍCH" příběhů našich klientů, o které jsme se chtěli se všemi podělit.
Přejeme vám příjemné čtení a všem našim klientům, strategickým či obchodním partnerům děkujeme za spolupráci a za důvěru.
Na jaké příběhy se v této sekci můžete těšit?
ABYDOS: NEPLÁNOVANÁ CESTA K BYZNYSU. MÍSTO UČENÍ OLGA KUPEC ŘÍDÍ SLÉVÁRENSKOU FIRMU
Olga Kupec si přála být učitelkou fyziky a matematiky. Místo za katedrou ale dnes stojí v čele úspěšné slévárenské firmy Abydos a ve volném čase překládá německou literaturu. Velkou roli v tom hrála sametová revoluce, nové možnosti i touha po poznání. A také několik momentů, kdy bylo třeba udělat zásadní rozhodnutí, změnit dosavadní životní plány i obor.
CE INDUSTRIES: ZBROJAŘ STRNAD BUDUJE DALŠÍ IMPÉRIUM. APETIT POŘÁD MÁME, VYHLAŠUJE
Jaroslav Strnad 30 let budoval holding Czechoslovak Group (CSG). Ten před čtyřmi lety předal synovi. „Zaslouženého odpočinku“ si ale neužívá. Místo toho staví impérium nové – průmyslový holding CE Industries (CEI), který v současnosti tvoří 20 společností s obratem přes devět miliard korun. Jak vypadá takový byznys po byznyse?
VWFS: VLASTNIT AUTO JE OUT. ZAŽÍVÁME NEJVĚTŠÍ VÝZVY ZA POSLEDNÍCH 30 LET
Zatímco dříve klienti přicházeli s velmi konkrétní představou o značce, modelu a přesné specifikaci vozu, který chtějí využívat, dnes řada z nich se v dnešním světě i v kontextu aktuálních událostí rozhoduje jinak. Důvodem nejsou jen dlouhé dodací lhůty. Firmy se také mnohem více zamýšlejí, nakolik je složení jejich vozového parku ekonomické a ekologické. Jaké jsou trendy v oblasti fleet managementu?
TOYOTA ČESKÁ REPUBLIKA: LIDÉ BY MĚLI SAMI CÍTIT POTŘEBU NĚCO ZMĚNIT
Už v roce 2025 má začít platit emisní norma Euro 7, která výrazně zpřísňuje podmínky hlavně pro dieselové motory. Martin Peleška rozhodně není proti emisním limitům, ale věří, že snižování emisí lze dosáhnout přirozenější cestou. Jak vidí udržitelnou budoucnost automobilového průmyslu šéf českého zastoupení Toyoty?
LETIŠTĚ PRAHA: KYBERÚTOKY SE NEVYHNOU ANI PRAŽSKÉMU LETIŠTI. EXPERTI ŘEŠÍ AŽ 90 VÝSTRAH DENNĚ
Největším českým mezinárodním letištěm ročně projde více než 10 milionů cestujících, kteří mají k dispozici pravidelná spojení až do 170 destinací. Jako pomyslná brána do světa a vstupní bod pro cizince se musí přizpůsobovat době. Hlavně nárokům na bezpečnost, tu kybernetickou nevyjímaje. Před dvěma lety otevřelo
jedno z nejmodernějších pracovišť informační a kybernetické bezpečnosti v Česku a do kyberbezpečnosti
v posledních letech každoročně investuje více než 40 milionů korun. Jak se připravuje, aby odolalo případným hrozbám a kybernetickým útokům?
Filip Sajler se s Hopi Holding, majoritním vlastníkem Perfect Canteen a Perfect Catering, pustili na neprobádané pole byznysu na začátku pandemie, kdy se gastroscéna řítila do temnot a nevídané krize. Museli zavírat provozy, propouštět lidi, na kterých byznys stojí, a nemohli realizovat mnoho ideí. Místo propadání do beznaděje se pustili do vymýšlení nových nápadů a hledání směrů, které by byly životaschopné. A to se povedlo.