Koncem ledna letošního roku vládou schválený návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů se zkraje května začal projednávat v poslanecké sněmovně. V současném okamžiku se legislativní návrh nachází po druhém čtení, a s ohledem na pouze drobné (možno označit za kosmetické) pozměňovací návrhy je tak výsledná podoba tzv. daňového milostivého léta v zásadě známá.
Kdo bude moci o odpuštění požádat? Jakých nedoplatků se daňové milostivé léto týká? A jakým způsobem bude mimořádné odpuštění probíhat? Na to všechno se pokusím odpovědět.
Cílem daňového milostivého léta 2023 je navázat na předchozí, relativně úspěšné akce, milostivé léto I. a II., a dát daňovým dlužníkům možnost zbavit se dluhů na penále, úrocích a dalším příslušenství daně, které dosud nebylo uhrazeno. Tím se dostávám k tomu, jaké dluhy bude možné jednorázově prominout. Primárně půjde o vybrané příslušenství daně, konkrétně: (i) úrok z prodlení, (ii) úrok z posečkané částky, (iii) penále, (iv) pokuta za opožděné tvrzení daně, (v) náklady řízení včetně exekučních nákladů. Na první pohled je zjevné, že výčet (veškerého příslušenství daně) není kompletní – chybí např. pokuta za neoznámení osvobozeného příjmů.
Podmínky, bez kterých k odpuštění vybraného příslušenství daně nedojde, jsou v zásadě dvě. Klíčové pro odpuštění je, aby byla ze strany daňových subjektů uhrazena dlužná jistina daně. Termín pro úhradu je navrhován do 30. listopadu 2023. Návrh počítá i s případným rozložením úhrady jistiny na několik splátek. Druhá podmínka spočívá již v administraci celé záležitosti – podání žádosti o mimořádné odpuštění. Žádost bude zapotřebí podat během tzv. rozhodného období, kterým zákon myslí období od 1. července 2023 do 30. listopadu 2023. Aby se předešlo riziku spekulací se záměrným nesplácením daňových dluhů od okamžiku zveřejnění plánovaného daňového milostivého léta, bude se odpouštět příslušenství k jistinám vzniklým do 30. září 2022. Výjimku z možnosti mimořádného odpuštění tvoří příslušenství daně, které je vymáháno soudním exekutorem, nebo dle zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.
Kromě příslušenství daně zákon rovněž počítá s možností mimořádného odpuštění přímo daně samotné. Tyto nedoplatky zaniknou bez dalšího (automaticky) ke dni nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona. Zde je však nutné poznamenat, že jde pouze o bagatelní částky na daňových jistinách, konkrétně nedoplatky nepřesahující 30 Kč v případě daně z nemovitých věci, resp. 200 Kč v ostatních případech. Daňové milostivé léto nepřináší hromadnou daňovou amnestii, nýbrž toliko možnost „očistit“ stávající dluh za orgány finanční správy o tu část, kterou a priori státní rozpočet nepožaduje.
Vedle toho, jaké daňové dluhy lze mimořádně odpustit, je také vhodné dodat, kdo o odpuštění může vlastně požádat. Daňoví dlužníci oprávnění k podání žádosti se rozděluji na dvě kategorie, a to podle toho, o jakého typu daňového dluhu budou žádat o mimořádné odpuštění. V případě výše zmíněného vybraného příslušenství daně může o odpuštění požádat pouze fyzická osoba. Mimořádný zánik bagatelních nedoplatků se dotkne všech daňových subjektů bez výjimky (tedy i právnických osob). Na jedné straně rozumím snaze pomoci podnikatelům fyzickým osobám eliminovat „zbytečné“ dluhy v podobě příslušenství daně či exekučních nákladů, na které tyto dluhy dopadají bezprostředně a nepochybně intenzivněji než např. na osoby právnické. Na straně druhé řada podnikatelů dnes fakticky podniká „na sebe“ prostřednictvím jednočlenných společností s ručením omezeným, ve kterých zastávají roli jediného vlastníka a jednatele. Troufám si tvrdit, že i na tyto subjekty mělo mimořádné odpuštění dopadnout, neboť i takoví podnikatelé pociťují tlak ve formě daňových dluhů napřímo.
Podání žádosti bude možné všemi standardními způsoby (elektronicky i písemnou formou). Nad jejich rámec se navrhuje připustit též možnost podat žádost pomoci elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem prostřednictvím e-mailu. Po vzoru žádostí souvisejících s kompenzačním bonusem je tedy ve hře i tato po formální stránce značně rozvolněnější cesta, kterak o odpuštění požádat.
Sluší se dodat fiskální odhad tohoto opatření. Dle ministerstva financí dojde na jedné straně k negativnímu dopadu na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů korun. Tento výpadek by měl být na druhé straně úměrně kompenzován stovkami milionů korun inkasovaných v podobě uhrazení dlužných jistin daně. Celkový dopad by dle ministerstva tak mohl být neutrální.
Závěrem bych rád dodal, že daňové milostivé léto 2023 po mém soudu přichází poněkud pozdě. Obdobně nastavený mechanismus by podnikatelé jistě uvítali v ekonomicky těžkých „covidových“ letech, resp. těsně po jejich odeznění. Současně mám za to, že výčet subjektů, které jsou oprávnění žádost o odpuštění vybraného příslušenství daně, mohl být širší, a to minimálně o jednočlenná s.r.o. (společník a jednatel v jedné osobě). Nejednalo by se o situaci, se kterou by již historicky zavedené úlevy nepracovaly.