Provozovatelé digitálních platforem, tedy virtuálních tržišť, na kterých lidé a firmy nabízejí své zboží nebo služby, mají od ledna povinnost přihlásit se finanční správě a začít sbírat data o prodejích, které na svých platformách zprostředkují. Lhůta pro registraci jim přitom končí už 3. dubna. Cílem novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní je zamezení daňových úniků, lepší vyměření daně a spolupráce členských zemí EU na zdanění platforem působících v několika státech zároveň. Mezi přední digitální platformy patří Airbnb, Bolt, Liftago a Uber, novela se ale dotkne i těch menších. Navíc se týká i tisíce lidí a firem, kteří platformy využívají jako prodejci.
Přijatá novela s platností od 1. 1. 2023 vychází ze snahy Evropské unie o větší kontrolu nad novým typem podnikání, který představují právě digitální platformy. Ty dosud stály často mimo právní úpravu členských států a panovala u nich nejistota ohledně správného odvádění daní. Novinka zavedená v ČR i v dalších členských státech skrze směrnici DAC 7 ukládá digitálním platformám povinnost jim předávat více informací. Zejména se to týká příjmů jednotlivých prodejců, kteří nabízejí své zboží nebo služby skrze platformy.
K přihlášení musí provozovatelé digitálních platforem povinně vyplnit online formulář, který je možné nalézt na portálu MOJE daně spadající pod Finanční správu ČR. V něm je provozovatel platformy povinen vyplnit kromě svých identifikačních údajů a údajů o jím provozovaných internetových stránkách také členské státy Evropské unie, ve kterých jsou prodejci využívající tyto stránky rezidenty.
Za nesplnění ohlašovací povinnosti může hrozit pokuta až ve výši jednoho a půl milionu korun. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na internetové stránky či mobilní aplikace, které pasivně informují o zboží či službách nebo o nemovitostech k pronájmu a fungují tak pouze jako jakási nástěnka, kdy k realizaci obchodu a s ním související platby je nezbytný fyzický kontakt mezi prodejcem a zákazníkem. Ohlašovací povinnost se rovněž nevztahuje na prodeje, jež svým objemem nepřekročily zákonem stanovený práh významnosti.
Povinnost předávat informace se týká jak platforem, tak samotných prodejců
Provozovatelům digitálních platforem kromě ohlášení vzniká povinnost doložit vždy za celý rok informace o prodejích realizovaných prostřednictvím platformy jednotlivými prodejci do konce ledna dalšího roku. Poprvé tak povinnost dodat přehled Specializovanému finančnímu úřadu připadá na termín 31. ledna 2024 za období roku 2023.
Za prodejce, jejichž prodeje prostřednictvím platformy budou oznamovány, jsou přitom považovány jak nepodnikající fyzické osoby, tak právnické osoby, ale také jednotky bez právní osobnosti jako sdružení a fondy.
Povinnost reportovat prodeje bude vyžadovat dobrou spolupráci mezi prodejcem a provozovatelem platformy. V případě, že prodejce neposkytne provozovateli platformy potřebnou součinnost, bude provozovatel platformy oprávněn uzavřít účet prodejce na platformě a znemožnit mu opětovnou registraci, nebo nevyplatit tomuto prodejci protiplnění.
Lze předpokládat, že oznamovací povinnost bude klást zvýšené nároky na dosavadní reportingové sestavy provozovatelů platforem. Provozovatelé platforem by proto měli včas nastavit své informační systémy tak, aby byli schopni oznamovací povinnost splnit, co se týče požadované struktury dat, kterou budou povinni předat správci daně.
Finanční správa bude oprávněna informace získané od provozovatelů platforem poskytnout zahraničním daňovým správám v rámci pravidelné mezinárodní výměny informací.
Účelem je spravedlivé zdanění příjmů z digitální ekonomiky
Zavedení nové povinnost provozovatelů platforem nemá za cíl pouze získání informací o příjmech nepodnikajících fyzických osob realizovaných prostřednictvím online tržišť a zefektivnit tak doposud pouze namátkově prováděné kontroly vybraných platforem, jakými byly v minulosti například kontroly zaměřené na krátkodobé pronájmy nemovitostí. Získané informace mohou být v budoucnu použity pro účely spravedlivého zdanění příjmů z digitální ekonomiky, které je diskutováno na poli OECD v rámci takzvaného 1. pilíře. Jedná se o nový koncept zdanění, kdy v digitální ekonomice pro právo na zdanění není důležitá fyzická přítomnost prodejce na cílovém trhu, ale hodnota prodejů, jíž je na cílovém trhu dosaženo.
V praxi je možno takovouto situaci demonstrovat na nadnárodní skupině podniků využívajících digitální ekonomiky, v níž jedna ze společností je provozovatelem platformy, prostřednictvím které jiná ze společností nabízí své produkty určené pro cílový trh, na kterém skupina nemá žádnou fyzickou přítomnost. Cílem OECD je dosažení jednotného přístupu, díky kterému by mohlo dojít k větší míře zdanění skupiny podniků digitální ekonomiky v zemích, kde tyto podniky nabízí své produkty.
V souvislosti s nadnárodními skupinami podniků, je třeba si uvědomit, že česká finanční správa může v budoucnu svoji pozornost zaměřit spíše než na zdanění příjmů zahraničních prodejců, jakožto skupinových uživatelů digitální platformy, na způsob stanovení výše odměny českého provozovatele platformy, a to zvláště v situaci, kdy si vývoj takovéto platformy vyžádal nemalé počáteční investice.