Firmy si stěžují na objem regulací, které jim ztěžují práci. Vadí nejen jejich množství, ale hlavně zbrklost, nepředvídatelnost a nedostatek času jim vyhovět.
Ještě v loňském roce firmy vnímaly regulace až jako čtrnácté globální riziko pro byznys, ale dnes je umisťují hned na první příčku. Podle firem bývají přicházející legislativní pravidla často zbytečně složitá, nebývá zcela zřejmé, jak je mají firmy aplikovat a jaký bude vlastně jejich dopad v praxi. Zatímco proces přijetí zákonů se mnohdy prodlužuje a odkládá, na seznámení s finální verzí nemívají firmy dostatek času. Podle průzkumu BDO Global Risk Landscape i z těchto důvodů vnímá regulace pětkrát více firem jako nejvyšší riziko pro byznys oproti loňsku.
Konkrétně v České republice je jedním z důvodů negativního náhledu firem na přicházející regulace svérázný tuzemský přístup k přijímání legislativy Evropské unie. Problémem je, že evropské regulace se do našeho práva aplikují často s výraznými změnami, které jsou komplikovanější a firmy ve většině případů zatěžují ještě více. Příkladem je třeba zákon o dorovnávacích daních, týkající se zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin, který dopadne u nás na několik tisíc firem.
Navíc se evropské směrnice v Česku naplňují často těsně před uplynutím termínu, do kdy jsme se je zavázali přijmout, případně i po něm. Podnikatelský sektor následně dostane jen minimum času na to novým požadavkům vyhovět. To vše se děje přesto, že bylo roky jasné, že regulace přijde, jen ne v jaké podobě a s jakými úpravami.
Kdo očekává, že by mohlo dojít ke stabilizaci daňových norem, je na omylu. Příkladem může být připravovaná rozsáhlá novelizace „nového“ zákona o DPH, která by měla platit od 1. ledna 2025.
Konsolidační balíček mimochodem zavedl i finanční strop na nákup osobního služebního vozu tak, že je možné jako daňově uznatelný náklad započíst maximálně dva miliony korun. Nicméně se uvažuje o tom, že se to může změnit. Po třech letech může toto opatření být zrušeno a od roku 2027 by mohlo být opět umožněno nárokovat plný odpočet daně u „luxusních“ vozidel. Tolik o konzistenci.
Velkým oříškem bude doprovodný zákon týkající se daní. Předložený návrh je velmi nesrozumitelný a navíc zavádí pojmy, které nejsou nezbytné. Dalším problémem je to, že zcela zásadně vstupuje do podnikání fyzických osob, které neúčtují. Dokonce se navrhuje výrazné omezení osvobození příjmů fyzických osob u majetku, který je někdy pronajímán.
Uvědomuje si to Svaz průmyslu a dopravy, který aktivně připomínkuje navrhované zákony a doporučuje určité změny. Hospodářská komora aktuálně chystá vlastní návrh antibyrokratického balíčku, který by měl podnikatelům uvolnit ruce.
Zatímco například právě zmíněné ESG míří na udržitelnost vůči životnímu prostředí, vlády by měly dbát také na to, aby samotné podnikání bylo udržitelné – aby mělo budoucnost. Zatím ho spíše svazují do kozelce.
Autor: Jiří Nekovář
Zdroj: Tisková zpráva BDO
Ještě v loňském roce firmy vnímaly regulace až jako čtrnácté globální riziko pro byznys, ale dnes je umisťují hned na první příčku. Podle firem bývají přicházející legislativní pravidla často zbytečně složitá, nebývá zcela zřejmé, jak je mají firmy aplikovat a jaký bude vlastně jejich dopad v praxi. Zatímco proces přijetí zákonů se mnohdy prodlužuje a odkládá, na seznámení s finální verzí nemívají firmy dostatek času. Podle průzkumu BDO Global Risk Landscape i z těchto důvodů vnímá regulace pětkrát více firem jako nejvyšší riziko pro byznys oproti loňsku.
Konkrétně v České republice je jedním z důvodů negativního náhledu firem na přicházející regulace svérázný tuzemský přístup k přijímání legislativy Evropské unie. Problémem je, že evropské regulace se do našeho práva aplikují často s výraznými změnami, které jsou komplikovanější a firmy ve většině případů zatěžují ještě více. Příkladem je třeba zákon o dorovnávacích daních, týkající se zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin, který dopadne u nás na několik tisíc firem.
Navíc se evropské směrnice v Česku naplňují často těsně před uplynutím termínu, do kdy jsme se je zavázali přijmout, případně i po něm. Podnikatelský sektor následně dostane jen minimum času na to novým požadavkům vyhovět. To vše se děje přesto, že bylo roky jasné, že regulace přijde, jen ne v jaké podobě a s jakými úpravami.
Pro firmy je klíčová stabilita, ta Česku chybí
Překotné změny jsou tím, co trápí nejen samotné firmy, ale odrazují i investory. Nestabilní situaci v České republice lze ilustrovat i na národní legislativě třeba na otázce daní, jelikož loňský rok byl pro daňové zákony v České republice opět bouřlivý. Jak nedávno připomínal kolega Igor Pantůček, během roku došlo například hned ke čtyřem novelizacím zákona o daních z příjmů, dokonce zákon o DPH se dočkal hned pěti aktualizací. Taková frekvence změn významně ztěžuje podnikatelům a firmám jejich podnikání a také významně snižuje atraktivitu České republiky pro investory a jejich investice.Kdo očekává, že by mohlo dojít ke stabilizaci daňových norem, je na omylu. Příkladem může být připravovaná rozsáhlá novelizace „nového“ zákona o DPH, která by měla platit od 1. ledna 2025.
Některé zákony platí rok či dva, pak se znovu upraví
Další komplexní úpravou, která pro firmy byla poměrně zmatečná, byl vládní konsolidační balíček. Ten zahrnoval například změnu ohledně vyplácení zaměstnaneckých benefitů, která ovšem byla natolik nepřehledná, že vyžadovala následně zpracovat metodickou informaci Generálního finančního ředitelství o délce jednatřiceti stran. V současné době se vyjednává další úprava benefitů, protože přijatá úprava neodpovídá potřebám zaměstnavatelů a také zaměstnancům.Konsolidační balíček mimochodem zavedl i finanční strop na nákup osobního služebního vozu tak, že je možné jako daňově uznatelný náklad započíst maximálně dva miliony korun. Nicméně se uvažuje o tom, že se to může změnit. Po třech letech může toto opatření být zrušeno a od roku 2027 by mohlo být opět umožněno nárokovat plný odpočet daně u „luxusních“ vozidel. Tolik o konzistenci.
Dopad změny účetnictví
Na firmy se valí i další legislativa, zcela zásadní význam bude mít například nový zákon o účetnictví. Na ten čekají podnikatelé již 34 let, jelikož má nahradit stávající stařičký zákon z roku 1991. Ministerstvo financí zveřejnilo dlouho očekávaný návrh počátkem roku bohužel v takovém stavu, že Legislativní rada vlády doporučila přerušení legislativního procesu do doby, než bude předložen doprovodný zákon spolu s nezbytnými vyhláškami. Zatímco se počítalo s jeho účinností od počátku roku 2025, již nyní je jasné, že přijetí se ještě protáhne a zákon budeme mít nejdříve až v roce 2026.Velkým oříškem bude doprovodný zákon týkající se daní. Předložený návrh je velmi nesrozumitelný a navíc zavádí pojmy, které nejsou nezbytné. Dalším problémem je to, že zcela zásadně vstupuje do podnikání fyzických osob, které neúčtují. Dokonce se navrhuje výrazné omezení osvobození příjmů fyzických osob u majetku, který je někdy pronajímán.
Podnikatelé potřebují mít volné ruce
Zásadní dopad na firmy bude mít dále ESG, zejména vykazování a snižování emisí, a dlouho připravovaný nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který určí, jak se firmy budou muset chránit v digitálním prostředí. Minimálně některé z nich budou mít dle předpokladů na firmy ještě větší dopad než v minulosti hojně diskutované GDPR. Se vším, co se na firmy chystá, lze očekávat jejich ještě kritičtější náhled na přicházející regulace.Uvědomuje si to Svaz průmyslu a dopravy, který aktivně připomínkuje navrhované zákony a doporučuje určité změny. Hospodářská komora aktuálně chystá vlastní návrh antibyrokratického balíčku, který by měl podnikatelům uvolnit ruce.
Zatímco například právě zmíněné ESG míří na udržitelnost vůči životnímu prostředí, vlády by měly dbát také na to, aby samotné podnikání bylo udržitelné – aby mělo budoucnost. Zatím ho spíše svazují do kozelce.
Autor: Jiří Nekovář
Zdroj: Tisková zpráva BDO