V prosinci 2021 publikovala Evropská komise návrh směrnice, která stanovuje pravidla pro předcházení zneužívání entit bez dostatečné ekonomické podstaty pro daňové účely (Unshell směrnice). Entity, které nesplní požadavky na minimální ekonomickou podstatu, nebudou moci uplatnit daňové výhody ze smluv o zamezení dvojímu zdanění a EU směrnic.
Oznamovací povinnost
Entity, které splní následující 3 kritéria budou považovány za rizikové a budou mít povinnost reportovat v daňovém přiznání vybrané informace o své ekonomické podstatě:
- více než 75 % celkových příjmů subjektu za poslední dvě zdaňovací období jsou pasivní příjmy (dividendy, úroky, licenční poplatky, nájem apod.),
- příjmy jsou dosaženy převážně v rámci přeshraničních transakcí,
- správa a management byly v posledních dvou zdaňovacích obdobích outsourcovány.
Ve svém daňovém přiznání bude oznamující entita povinna reportovat informace týkající se následujících požadavků na minimální ekonomickou podstatu:
- disponuje prostory, které může výhradně užívat,
- má alespoň jeden vlastní aktivní bankovní účet v EU,
- alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo většina kvalifikovaných zaměstnanců jsou daňovými rezidenty v daném státě EU.
Informace budou předmětem automatické výměny informací mezi jednotlivými státy EU. Při nesplnění oznamovací povinnosti nebo uvedení nepravdivých informací hrozí subjektu finanční postih, a to až ve výši 5 % z obratu za dané zdaňovací období.
Důsledky nesplnění požadavků na minimální ekonomickou podstatu
Pokud oznamující entita nesplní výše uvedené požadavky na minimální ekonomickou podstatu, má možnost vyvrátit pochybnosti pomocí dalších důkazních prostředků tím, že správci daně prokáže skutečnou ekonomickou aktivitu nebo absenci daňové výhody.
Pokud entita nesplní požadavky na minimální ekonomickou podstatu, a ani nevyvrátí pochybnosti pomocí dalších důkazů, nebude ji daňovou správou vydáno potvrzení o daňové rezidenci pro zahraniční účely a entita nebude moci čerpat výhody ze smluv o zamezení dvojímu zdanění a EU směrnic. V důsledku toho by např. platby pasivních příjmů (dividend, úroků, licenčních poplatků) od české společnosti takovéto zahraniční EU entitě mohly být zdaněny srážkovou daní ve výši 15 % dle zákona o daních z příjmů.
Aktuální situace
V průběhu roku navrhl Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu několik změn, včetně zmírnění požadavku na vlastní (neoutsourcovanou) správu a management entity, snížení administrativní náročnosti či sankcí atd.
Původní návrh počítal s účinností směrnice od 1. 1. 2024 s retrospektivními dopady do předchozích dvou let (2022 a 2023).
Vzhledem k možným významným dopadům na mezinárodní struktury nelze vyloučit další změny v návrhu směrnice či posunutí její účinnosti (aktuálně je zmiňováno posunutí účinnosti na 1. 1. 2025 se zachováním retrospektivních dopadů do 2023 a 2024). Návrhem směrnice a případnými úpravami by se měla zabývat i Rada ministrů hospodářství a financí (ECOFIN). Nejbližší jednání ministrů je naplánováno na začátek prosince 2022.
Shrnutí a doporučení
Tato směrnice může mít významné negativní daňové dopady na mezinárodní struktury. Pokud máte mezinárodní strukturu, doporučujeme prověřit daňové dopady návrhu směrnice.
Vlivem této směrnice, ale i již existujících opatření, dochází postupně ke zpřísnění daňového režimu pro entity bez dostatečné ekonomické podstaty. Očekáváme, že v blízké budoucnosti nebude jejich použití možné, resp. nebude daňově efektivní. S ohledem na možné retrospektivní dopady směrnice do 2023 a 2024 se domníváme, že právě nyní je vhodná doba pro revizi nastavení mezinárodních struktur.