Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo v rámci digitalizace státní správy návrh zákona o tzv. jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). MPSV spolu s Ministerstvem financí si od projektu slibuje zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele, kdy by namísto přibližně 25 různých hlášení měli zaměstnavatelé podávat jednou měsíčně JMHZ na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). MPSV by pak předávalo příslušné údaje dalším orgánům státní správy. Jedná se o zásadní změnu, kdy bude mít státní správa nově k dispozici individualizované údaje o zaměstnancích a jejich závislé činnosti na rozdíl od současných většinou souhrnných údajů za zaměstnavatele.
Projektu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele jako první etapy jednotného inkasního místa se účastní MPSV, ČSSZ, Úřad práce, Český statistický úřad a Finanční správa. Každý z úřadů si nadefinoval údaje, které potřebuje pro výkon státní správy v dané oblasti. Celkem se může jednat až o přibližně 400 údajů. Státní správa tak bude mít nově k dispozici individualizované údaje o zaměstnancích, a to na měsíční bázi. Zejména by se mělo jednat o informaci o příjmech zaměstnanců, sražených zálohách na daň, uplatněných slevách, pojistném, provedených opravách odvodů, výsledků ročního zúčtování záloh na daň apod. Zároveň by mělo JMHZ obsahovat souhrnné údaje za zaměstnavatele jako je celkové pojistné, celkové sražené zálohy či počet zaměstnanců, a to opět na měsíční bázi. Formát a obsahová struktura JMHZ bude stanovena nařízením Vlády ČR. ČSSZ pak zveřejní datovou strukturu hlášení.
Zaměstnavatelé by měli podávat JMHZ do 20. dne po skončení daného měsíce, poprvé za leden 2026 do 20. února 2027 na ČSSZ. JMHZ se má podávat povinně elektronicky, bude tedy třeba zásadních úprav mzdových softwarů. Pro menší zaměstnavatele bude dostupná možnost využít elektronickou aplikaci portálu ČSSZ. Data pak budou automaticky zpracována a sdělována orgánu, který si údaje definoval. Tím by se měly eliminovat duplicity sdělování obdobných údajů různým úřadům prostřednictvím velkého množství formulářů s různými termíny.
Do projektu však nejsou zapojeny zdravotní pojišťovny, povinnosti vůči nim tedy zřejmě zaměstnavatelům (přihlášení, oznámení změn, přehled pojistného) zůstanou zachovány nad rámec JMHZ.
Finanční správa zároveň v návaznosti na JMHZ chystá aplikaci předvyplnění daňových přiznání údaji získaných z JMHZ, či možnost průběžného nahlížení na osobní daňový účet na portálu moje daně zaměstnanci.
Aby mohli zaměstnavatelé údaje prostřednictvím JMHZ sdělovat, budou muset být evidováni jako zaměstnavatelé na ČSSZ (evidence zaměstnavatelů). Zaměstnavatelé budou povinni přihlásit všechny své zaměstnance (i z nepojištěných činností) do evidence zaměstnanců vedené ČSSZ. Zaměstnanci bude po jeho přihlášení do evidence zaměstnanců přiděleno číslo sociálního pojištění, které bude pro každého zaměstnance unikátní a neměnné i pro další zaměstnání. Na každé zaměstnání pak bude přidělován identifikátor zaměstnání.
Za přestupky ve formě neplnění povinností stanovených zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele bude ČSSZ oprávněna ukládat poměrně významné pokuty.
V souvislosti se zavedení JMHZ zákonodárce navrhuje změny souvisejících zákonů. Některé z těchto změn logicky vyplývají ze zavedení JMHZ (zrušení různých typů oznámení, hlášení a vyúčtování, zavedení nových evidencí, zrušení povinnosti registrace plátce daně, posun lhůty pro žádost o roční zúčtování apod.)
Navrhovaná novela však obsahuje také jednu zásadní změnu zákona o daních z příjmů, a to zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti. 15% srážková daň na příjmy ze závislé činnosti se v současné době aplikuje v případě, kdy zaměstnanec neučiní prohlášení poplatníka na příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (příjmy nižší než 4 500 Kč měsíčně) či příjmy z dohod o provedení práce (DPP, příjmy nižší než 11 500 Kč měsíčně). 15% srážková daň je také uplatňována na příjmy fyzických osob, členů orgánů právnických osob (např. jednatel) – českých daňových nerezidentů. Jmenované příjmy by měly nově být součástí běžného základu daně, a tedy podléhat progresivním sazbám daně.
Novela počítá se zrušením srážkové daně pro DPP a zaměstnání malého rozsahu od 1. 1. 2027. Tímto může dojít k zásadnějšímu rozšíření okruhu zaměstnanců, kteří jsou povinni podávat daňové přiznání. Pokud totiž nebudou obdobné příjmy podrobeny srážkové dani, ale dani zálohové, může zaměstnancům z důvodu drobných přivýdělků vzniknout povinnost podávat daňové přiznání.
Ke zrušení srážkové daně z příjmů členů orgánů právnických osob, českých daňových nerezidentů, by mělo dojít již k 1. 1. 2026. Zde je velmi podstatný dopad v tom, že takové příjmy budou podléhat progresivnímu zdanění (sazba daně 15 % do 36násobku průměrné mzdy a 23 % nad tuto hranici). Při překročení hranice progresivního zdanění za daný rok by měli tito daňoví nerezidenti povinnost podat daňové přiznání.
Návrh zákonů je na počátku legislativního procesu, aktuálně v připomínkovém řízení, a lze očekávat určité změny v jeho znění. Další vývoj pro Vás budeme sledovat.
Autor: Monika Lodrová
Základní aspekty projektu JMHZ
Projektu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele jako první etapy jednotného inkasního místa se účastní MPSV, ČSSZ, Úřad práce, Český statistický úřad a Finanční správa. Každý z úřadů si nadefinoval údaje, které potřebuje pro výkon státní správy v dané oblasti. Celkem se může jednat až o přibližně 400 údajů. Státní správa tak bude mít nově k dispozici individualizované údaje o zaměstnancích, a to na měsíční bázi. Zejména by se mělo jednat o informaci o příjmech zaměstnanců, sražených zálohách na daň, uplatněných slevách, pojistném, provedených opravách odvodů, výsledků ročního zúčtování záloh na daň apod. Zároveň by mělo JMHZ obsahovat souhrnné údaje za zaměstnavatele jako je celkové pojistné, celkové sražené zálohy či počet zaměstnanců, a to opět na měsíční bázi. Formát a obsahová struktura JMHZ bude stanovena nařízením Vlády ČR. ČSSZ pak zveřejní datovou strukturu hlášení.Zaměstnavatelé by měli podávat JMHZ do 20. dne po skončení daného měsíce, poprvé za leden 2026 do 20. února 2027 na ČSSZ. JMHZ se má podávat povinně elektronicky, bude tedy třeba zásadních úprav mzdových softwarů. Pro menší zaměstnavatele bude dostupná možnost využít elektronickou aplikaci portálu ČSSZ. Data pak budou automaticky zpracována a sdělována orgánu, který si údaje definoval. Tím by se měly eliminovat duplicity sdělování obdobných údajů různým úřadům prostřednictvím velkého množství formulářů s různými termíny.
Do projektu však nejsou zapojeny zdravotní pojišťovny, povinnosti vůči nim tedy zřejmě zaměstnavatelům (přihlášení, oznámení změn, přehled pojistného) zůstanou zachovány nad rámec JMHZ.
Finanční správa zároveň v návaznosti na JMHZ chystá aplikaci předvyplnění daňových přiznání údaji získaných z JMHZ, či možnost průběžného nahlížení na osobní daňový účet na portálu moje daně zaměstnanci.
Evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců, sankce za nesplnění povinností
Aby mohli zaměstnavatelé údaje prostřednictvím JMHZ sdělovat, budou muset být evidováni jako zaměstnavatelé na ČSSZ (evidence zaměstnavatelů). Zaměstnavatelé budou povinni přihlásit všechny své zaměstnance (i z nepojištěných činností) do evidence zaměstnanců vedené ČSSZ. Zaměstnanci bude po jeho přihlášení do evidence zaměstnanců přiděleno číslo sociálního pojištění, které bude pro každého zaměstnance unikátní a neměnné i pro další zaměstnání. Na každé zaměstnání pak bude přidělován identifikátor zaměstnání.Za přestupky ve formě neplnění povinností stanovených zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele bude ČSSZ oprávněna ukládat poměrně významné pokuty.
Návrh zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti a související dopady
V souvislosti se zavedení JMHZ zákonodárce navrhuje změny souvisejících zákonů. Některé z těchto změn logicky vyplývají ze zavedení JMHZ (zrušení různých typů oznámení, hlášení a vyúčtování, zavedení nových evidencí, zrušení povinnosti registrace plátce daně, posun lhůty pro žádost o roční zúčtování apod.)Navrhovaná novela však obsahuje také jednu zásadní změnu zákona o daních z příjmů, a to zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti. 15% srážková daň na příjmy ze závislé činnosti se v současné době aplikuje v případě, kdy zaměstnanec neučiní prohlášení poplatníka na příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (příjmy nižší než 4 500 Kč měsíčně) či příjmy z dohod o provedení práce (DPP, příjmy nižší než 11 500 Kč měsíčně). 15% srážková daň je také uplatňována na příjmy fyzických osob, členů orgánů právnických osob (např. jednatel) – českých daňových nerezidentů. Jmenované příjmy by měly nově být součástí běžného základu daně, a tedy podléhat progresivním sazbám daně.
Novela počítá se zrušením srážkové daně pro DPP a zaměstnání malého rozsahu od 1. 1. 2027. Tímto může dojít k zásadnějšímu rozšíření okruhu zaměstnanců, kteří jsou povinni podávat daňové přiznání. Pokud totiž nebudou obdobné příjmy podrobeny srážkové dani, ale dani zálohové, může zaměstnancům z důvodu drobných přivýdělků vzniknout povinnost podávat daňové přiznání.
Ke zrušení srážkové daně z příjmů členů orgánů právnických osob, českých daňových nerezidentů, by mělo dojít již k 1. 1. 2026. Zde je velmi podstatný dopad v tom, že takové příjmy budou podléhat progresivnímu zdanění (sazba daně 15 % do 36násobku průměrné mzdy a 23 % nad tuto hranici). Při překročení hranice progresivního zdanění za daný rok by měli tito daňoví nerezidenti povinnost podat daňové přiznání.
Příklady formulářů, které by měl postupně nahradit JMHZ
- Výkaz dohod o provedení práce (zavedený 1. 7. 2024)
- Oznámení o nástupu do zaměstnání (ČSSZ)
- Přehled o výši pojistného na sociální zabezpečení vč. slevy na pojistném zaměstnavatele
- Evidenční list důchodového pojištění
- Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti
- Vyúčtování daně ze závislé činnosti vybírané formou záloh
- Vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně
- Ohlášení plnění povinného podílu osob se zdravotním pojištění
- Informace o nástupu občana EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka, nebo cizince, který nepotřebuje pracovní oprávnění do zaměstnání
Návrh zákonů je na počátku legislativního procesu, aktuálně v připomínkovém řízení, a lze očekávat určité změny v jeho znění. Další vývoj pro Vás budeme sledovat.
Autor: Monika Lodrová