Povinné vracení DPH z neuhrazených závazků od 2025

Novela zákona o DPH, která bude s velkou pravděpodobností zveřejněna do konce roku ve Sbírce zákonů, přináší mnoho změn. Jednou z nejvýznamnějších bude povinné vracení odpočtů DPH z neuhrazených závazků, které budou 6 měsíců po splatnosti. Dobrá zpráva je, že tato nová úprava bude platit pro závazky vzniklé až od 1. ledna 2025.

Na úvod poznamenám, že jelikož novela prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně, neočekávají se žádné další úpravy schvalovaného znění.

V důvodové zprávě se finanční správa odkazuje na judikaturu Soudního dvora EU. Cílem tohoto článku není akademická diskuse nad oprávněností tohoto postupu, ale přiblížení nového mechanismu.

Provedení opravy (snížení odpočtu daně) bude pro dlužníka povinné v případě, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebyla uhrazena do posledního dne 6. kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž uplynula lhůta její splatnosti.

V praxi to bude znamenat, že u závazků, které vzniknou v roce 2025, bude muset dlužník sledovat splatnosti a úhrady. Když závazek a splatnost spadne například do ledna 2025, musí odběratel provést úhradu nejpozději do konce července 2025. Když se tak nestane, bude muset dlužník vrátit uplatněný odpočet DPH.

Vrácení odpočtu však nemusí být definitivní. V případě, že dojde k dodatečné úhradě (například v našem příkladě v prosinci 2025), lze provést “opravu opravy” a nárokovat si vrácené DPH zpět.

Pro čtvrtletní plátce bude dokonce existovat situace, kdy vrácení odpočtu nebude vyžadováno. Jedná se o případ, kdy by měla být povinnost vrátit odpočet a provést následnou úhradu realizována v období stejného čtvrtletí. V našem příkladu by k tomu došlo, pokud by úhrada závazku nastala nejpozději do konce září 2025, tedy do konce daného čtvrtletí, do kterého spadá 6. měsíc po měsíci splatnosti.

Již nyní dostávám řadu dotazů k tomuto zcela novému ustanovení. Dle mých informací finanční správa vydá informaci, která by měla nejčastější dotazy vyjasnit. Informace většinou vychází až po zveřejnění novely ve Sbírce zákonů, což bude pravděpodobně v prosinci.
Nicméně si dovolím předeslat můj pohled na nejčastější otázky:

Splatnost na faktuře vs. splatnost ve smlouvě
Dle mého názoru musíme pracovat se skutečnou splatností. Když na faktuře bude uvedena chybně splatnost, mělo by se i tak vše řídit dle splatnosti, která byla sjednaná s dodavatelem ve smlouvě.

Prodlužování splatnosti
To by mělo být umožněno, ale nemělo by se jednat o zneužití práva. Určitě bude pro správce daně podezřelé, když bude k dohodám docházet velmi pozdě nebo dokonce ex post.

Pozastávky (zádržné)
Tady si musíme počkat na výklad finanční správy. Samozřejmě se bude vycházet ze smluvního ujednání, ale umím si představit situaci, kdy dodavatel vystaví fakturu na celé dílo a nebude se zádržným souhlasit. Uvidíme, s čím přijde správce daně.

Samovyměření
Dle znění novely to vypadá, že by se toto ustanovení mělo týkat i závazků, u kterých je povinen odvést daň odběratel. Jedná se zejména o přijetá plnění ze zahraničí nebo v režimu přenesené daňové povinnosti. Na druhou stranu jsem již slyšel vyjádření od významných zástupců státní správy, že se toto ustanovení má týkat pouze těch pohledávek, u kterých odvádí DPH dodavatel. Věřím, že i tuto záležitost nám objasní slibovaná informace.

Doměřování
Na první pohled správce daně nepozná, že závazek nebyl uhrazen ve splatnosti. Neměla by ani vzniknout žádná nová kolonka v kontrolním hlášení. Předpokládáme, že se na nesplnění povinnosti bude přicházet při kontrolách. V případě, že se na základě daňové kontroly následně doměří daňová povinnost, bude uděleno penále ve výši 20 % z doměřené daně a vyměří se také úroky z prodlení (aktuálně kolem 12 % p.a.).

Autor: Petr Linx