Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém nedávném rozsudku trval na závěru, že tříletý časový test nutný pro osvobození příjmů fyzických osob z převodu akcií se nepřerušuje pouze při výměně akcií o celkové shodné jmenovité hodnotě. Dojde-li k výměně akcií za nové o vyšší jmenovité hodnotě, běží nová lhůta pro posouzení osvobození. V dané kauze soud řešil situaci, kdy stěžovatelka byla vlastníkem akcií společnosti, jejíž valná hromada rozhodla o zvýšení základní kapitálu a výměně stávajících akcií za akcie vyšší jmenovité hodnoty. V daném případě akcionář držel akcie kontinuálně a v průběhu držby došlo ke zvýšení základního kapitálu, kdy poměr jednotlivých společníků se neměnil. Pak se poplatník domníval, že ani časový test nemůže být přerušen. NSS striktně trval na jazykovém výkladu § 4 odst. 1 písm. w) Zákona o daních z příjmů (ZDP), kdy se v případě výměny akcií za akcie o vyšší jmenovité hodnotě časový test přerušuje. NSS se taktéž neztotožnil se závěry koordinačního výboru, kdy zástupci státní správy a Komora daňových poradců dospěla k závěru, že v případě zvýšení jmenovité hodnoty akcií tzv. okolkováním nedochází k přerušení časového testu. NSS dále neopomněl dodat, že citovanou část zápisu není možné považovat za popis ustálené správní praxe, kterou by bylo možné následovat.
Přísné závěry tohoto rozhodnutí nenechaly v klidu odbornou veřejnost. Na toto téma proběhlo a jistě ještě proběhne mnoho diskusí. Je otázkou, zda by se ke stejnému závěru došlo i v obdobných dalších situacích, které by doputovaly na NSS a situaci by neřešil i Rozšířený senát. V každém případě je třeba být v obdobných situacích opatrný a jednotlivé případy vyhodnocovat individuálně.