Chystaná novela zákona o dani z přidané hodnoty, o které píše v předchozím článku i kolega Petr Vondraš, přinese významné změny v podmínkách plátcovství, a to jak pro tzv. usazené osoby, tak pro osoby neusazené. Změny se tudíž dotknou nejen českých podnikatelů a obchodních společností, ale i osob povinných k dani se sídlem v zahraničí, které obchodují na území České republiky. Díky sjednocování pravidel v oblasti DPH napříč Evropskou unií vejde v účinnost nový Režim pro malé podniky, který bude od 1. 1. 2025 platný ve většině členských států. Režim má za cíl snížení administrativní zátěže a nastolení rovných podmínek mezi tuzemskými a zahraničními malými podnikateli.

Historicky poprvé od vstupu České republiky do EU přichází změna ve způsobu počítání obratu. Doposud podnikatelé museli sledovat obrat za každých 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově se bude obrat počítat za celý kalendářní rok. Zároveň bude nutné sledovat nikoliv pouze jednu výši obratu ale rovnou obraty dva.

S tím do novelizovaného zákona o DPH přichází i nová terminologie a pojmy „obrat v tuzemsku“ a „obrat v Evropské unii“. Obratem v tuzemsku se stejně jako doposud rozumí souhrn úplat bez daně, náležící za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Nově se do tohoto obratu zahrne i plnění, které by bylo zdanitelné, pokud by v tuzemsku nebylo osvobozeno v režimu pro malé podniky (více viz. Režim pro malé podniky níže). Obratem v Evropské unii se rozumí součet obratu v tuzemsku a obratů ve všech jiných členských státech (zjištěných podle lokálních předpisů).

Nově se plátcem DPH stane tuzemský podnikatel nebo zahraniční podnikatel registrovaný do Režimu pro malé podniky, jehož obrat v tuzemsku překročí částku 2 000 000 Kč v průběhu kalendářního roku. Plátcem se pak stává od 1. ledna roku následujícího. Nicméně se může dobrovolně rozhodnout pro plátcovství dřívější než od 1. ledna. Podmínkou je včasné podání přihlášky, tedy do 10 pracovních dnů od překročení obratu, a nahlášení finančnímu úřadu o zájmu stát se plátcem dnem následujícím po dni překročení obratu.

Jak ale bylo výše zmíněno, nově bude nutné hlídat i vyšší práh obratu, a to konkrétně částku 2 536 500 Kč. Tato částka vychází z limitu 100 000 EUR stanoveného unijním právem. V takovém případě vzniká plátcovství již dnem následujícím po překročení tohoto prahu. Přihlášku je opět nutné podat do 10 pracovních dnů ode dne překročení. V zákoně nadále zůstává možnost k dobrovolné registraci k DPH bez ohledu na výši dosaženého obratu, bude-li podnikatel uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně.

Příklad

Nově vzniklá česká společnost s ručením omezeným XY s.r.o., neplátce DPH, uskuteční první dodání zboží s místem plnění v tuzemsku v hodnotě 4 000 000 Kč dne 6. 3. 2025. Jelikož tímto plněním XY s.r.o. překročí vyšší práh obratu (2 536 500 Kč), stává se plátcem ode dne následujícího po překročení obratu. Další tuzemská dodávka zboží uskutečněná 7. 3. 2025 již bude podléhat DPH. Přihlášku k registraci je nutné podat do 10 pracovních dnů, tedy do 20. 3. 2025.

Režim pro malé podniky

Jedná se o nový přeshraniční režim vyplývající z unijního práva, který umožní tuzemským i zahraničním osobám povinným k dani (zejména podnikatelé a obchodní společnosti) vyhnout se registraci k DPH a související administrativní zátěži v členských státech, v nichž v malých objemech obchodují. Podmínkou využití Režimu je skutečnost, že obrat podnikatele v Evropské unii (tj. součet obratů v tuzemsku a v jiných členských státech) nepřesáhl v příslušném ani předcházejících kalendářním roce částku 100 000 EUR. Plnění uskutečněná podnikateli registrovanými do Režimu pro malé podniky se budou považovat za osvobozené od DPH.

Úmyslem zákonodárce bylo kromě snížení administrativní zátěže rovněž nastolení rovných podmínek mezi malými podnikateli napříč EU. V současné době totiž český podnikatel, neplátce, může v tuzemsku nabízet své zboží a služby levněji (tedy bez DPH) dokud nepřekročí obrat. Oproti tomu podnikatel se sídlem například v Polsku má (s určitými výjimkami) povinnost se v tuzemsku registrovat již od prvního uskutečnění zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku a uvalovat české DPH na své zboží a služby. Toto platí vice-versa pro českého podnikatele v Polsku či jiných členských státech.

Využití Režimu pro malé podniky je dobrovolné a je na rozhodnutí osoby povinné k dani, zda jej využije, nebo bude postupovat podle dosavadní právní úpravy. Pokud se podnikatel rozhodne Režim využít, nestane se při uskutečnění zdanitelného plnění plátcem a tím pádem nevzniknou související povinnosti registrace a podávání daňových přiznání. Naopak poskytnuté plnění bude považováno za osvobozené.

Podmínkou využití Režimu je povinnost se do něj registrovat prostřednictvím správce daně ve státě, kde má podnikatel své sídlo. Poté bude podnikateli přiděleno speciální identifikační číslo s koncovkou „EX“. Po zaregistrování je nutné podávat čtvrtletní hlášení s uvedením hodnot plnění, které byly uskutečněny ve všech členských státech. Tímto bude správcem daně monitorováno překročení obratu 100 000 EUR. Je tedy otázkou, zda se vstupem do tohoto Režimu dosáhne tíženého cíle ve formě snížení administrativní zátěže.

Překročí-li český podnikatel obrat v Evropské unii (tedy částku 100 000 EUR například z transakcí uskutečněných v Polsku a na Slovensku) a nebude tak moci nadále využívat Režim pro malé podniky, však automaticky neznamená, že se v tuzemsku stává plátcem. Pro účely plátcovství v České republice musí nadále sledovat obrat v tuzemsku, tedy 2 000 000 Kč v průběhu kalendářního roku za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Na závěr je nutné zmínit, že aby mohl český podnikatel využít tento Režim v jiném členském statě EU, musí mít tento stát související směrnici EU implementovanou do svého lokálního zákona o DPH.

Autor: Denisa Krocová