V návaznosti na zavedení možnosti vyloučit nerealizované kurzové rozdíly ze základu daně z příjmů, kterou zavedla novela zákona o daních z příjmů s účinností od 1.1.2024 (o této možnosti jsme vás informovali v BDO NEWS 11/2023), došlo v srpnu letošního roku k vydání nové Interpretace Národní účetní rady s označením I-50: Odložená daň a kurzové rozdíly vyloučené ze zdanění.
Dle úpravy platné do konce roku 2023 vstupoval kurzový rozdíl jak do výsledku hospodaření, tak i do základu daně. Od roku 2024 mají však poplatníci daně z příjmů právnických osob možnost zvolit si alternativní přístup, kterým je speciální režim, který jim umožní vyloučit vybrané kurzové rozdíly ze základu daně z příjmů. Aplikací tohoto režimu následně dochází k přechodnému rozdílu mezi účetní a daňovou hodnotou pohledávky/dluhu k rozvahovému dni.
Nová Interpretace odpovídá na otázku, zda vzniká z kurzového rozdílu vyloučeného ze základu daně z příjmů k rozvahovému dni odložená daň a na další související otázky.
Dle textu Interpretace platí, že v případě, kdy poplatník využije možnosti speciálního režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů, tak dochází k situaci, kdy se liší účetní a daňová hodnota pohledávky/dluhu vyjádřené/ho v cizí měně a tento vzniklý přechodný rozdíl je titulem pro odloženou daň.
Účetní hodnota cizoměnové pohledávky/dluhu bude vycházet z ocenění v účetnictví závěrkovým kurzem a daňová hodnota bude ve speciálním režimu zohledňovat jen ty kurzové rozdíly, které doposud vstoupily do základu daně.
Částečná úhrada pohledávky/dluhu bude mít za následek částečné vypořádání odložené daně. V případě úplného vypořádání dojde k rozpuštění odložené daně, protože dojde k zániku titulu pro její existenci.
Ve zdůvodnění Interpretace je dále více rozebráno, kdy vzniká odložená daňová pohledávka a kdy vzniká odložený daňový dluh.
Závěrem lze říci, že režim vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů může přinést poplatníkům určité výhody, ale je nezbytné zvážit i jeho potenciální nevýhody, jako je nutnost setrvání v tomto režimu po minimálně zákonem stanovenou dobu, relativní náročnost evidence vyloučených kurzových rozdílů a v neposlední řadě právě i kalkulace související odložené daně. Tyto faktory mohou významně ovlivnit administrativní náročnost a celkovou efektivitu tohoto režimu. Proto je důležité, aby poplatníci pečlivě zvážili všechny aspekty před rozhodnutím o jeho využití.
autor: Dana Kellnerová
Dle úpravy platné do konce roku 2023 vstupoval kurzový rozdíl jak do výsledku hospodaření, tak i do základu daně. Od roku 2024 mají však poplatníci daně z příjmů právnických osob možnost zvolit si alternativní přístup, kterým je speciální režim, který jim umožní vyloučit vybrané kurzové rozdíly ze základu daně z příjmů. Aplikací tohoto režimu následně dochází k přechodnému rozdílu mezi účetní a daňovou hodnotou pohledávky/dluhu k rozvahovému dni.
Nová Interpretace odpovídá na otázku, zda vzniká z kurzového rozdílu vyloučeného ze základu daně z příjmů k rozvahovému dni odložená daň a na další související otázky.
Dle textu Interpretace platí, že v případě, kdy poplatník využije možnosti speciálního režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů, tak dochází k situaci, kdy se liší účetní a daňová hodnota pohledávky/dluhu vyjádřené/ho v cizí měně a tento vzniklý přechodný rozdíl je titulem pro odloženou daň.
Účetní hodnota cizoměnové pohledávky/dluhu bude vycházet z ocenění v účetnictví závěrkovým kurzem a daňová hodnota bude ve speciálním režimu zohledňovat jen ty kurzové rozdíly, které doposud vstoupily do základu daně.
Částečná úhrada pohledávky/dluhu bude mít za následek částečné vypořádání odložené daně. V případě úplného vypořádání dojde k rozpuštění odložené daně, protože dojde k zániku titulu pro její existenci.
Ve zdůvodnění Interpretace je dále více rozebráno, kdy vzniká odložená daňová pohledávka a kdy vzniká odložený daňový dluh.
Závěrem lze říci, že režim vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů může přinést poplatníkům určité výhody, ale je nezbytné zvážit i jeho potenciální nevýhody, jako je nutnost setrvání v tomto režimu po minimálně zákonem stanovenou dobu, relativní náročnost evidence vyloučených kurzových rozdílů a v neposlední řadě právě i kalkulace související odložené daně. Tyto faktory mohou významně ovlivnit administrativní náročnost a celkovou efektivitu tohoto režimu. Proto je důležité, aby poplatníci pečlivě zvážili všechny aspekty před rozhodnutím o jeho využití.
autor: Dana Kellnerová