V posledních letech se v judikatuře velmi často opakovala otázka obhajitelnosti nákladových úroků z tzv. korunových dluhopisů.
Tak trochu v pozadí se diskutovala ještě další navazující problematika. Šlo v zásadě o to, zda úroky z těchto dluhopisů bylo nutné věřiteli, který nevede účetnictví, také zaplatit, aby byly tyto výdaje daňově relevantní, nebo stačilo provést účetní předpis v patřičném účetním období.
Postupem času se ukázalo, že závěry k této problematice nebyly jednotné.
Jak i judikatura cituje interní dokument finanční správy z roku 2017 k problematice posouzení daňové uznatelnosti finančních nákladů z úvěrových finančních nástrojů (které zahrnují i úroky z vydaných dluhopisů) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, který uvádí, že pod § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů, budou ve zdaňovacím období započatém do konce roku 2013 podléhat úroky z úvěrů a půjček dle legislativní zkratky vymezené v § 19 odst. 1 písm. zk) zákona o daních z příjmů, ve znění platném do konce roku 2013, kterou bylo možné použít i pro aplikaci ustanovení § 24 odst. 2 písm. zi).
Od roku 2014 však ustanovení § 19 odst. 1 písm. zk) obsahuje nově legislativní zkratku „úvěrový finanční nástroj“ (zahrnující rovněž směnky a dluhopisy), kterou však § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů neuvádí. Ten hovoří pouze o úrocích ze zápůjček a úrocích z úvěrů, a proto se ve zdaňovacích obdobích počínaje rokem 2014 má toto ustanovení vztahovat pouze na úroky ze zápůjček a úvěrů, nikoliv rovněž na úroky z dluhopisů či směnek.
Lze tedy shrnout, že novelizací § 19 odst. 1 písm. zk) zákona o daních z příjmů došlo k zavedení nové legislativní zkratky „úvěrový finanční nástroj“. Čímž mělo dojít k určitému zpřesnění, aby již neexistovalo sporu o použití dříve zde stanovené legislativní zkratky „úvěry a půjčky“.
První senát NSS dospěl k závěru, že i před touto novelou vyjádření „úroky z půjček“ a „úroky z úvěrů“ obsažené v § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů, účinném od 1. 1. 2005, neodpovídalo legislativní zkratce uvedené § 19 odst. 1 písm. zk).
V této záležitosti by měl udělat jasno rozšířený senát, který bude odpovídat na otázku: Jsou úroky z dluhopisů podřaditelné pod „úroky z půjček“ a „úroky z úvěrů“ tak, jak je vymezuje § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů ve znění účinném pro zdaňovací období v letech 2005 až 2013?
Věřme tomu, že nám rozšířený senát sjednotí tuto problematiku do roku 2013. Od roku 2014 by měla být tato problematika doufejme zřetelná, jak uvádím výše. Nicméně se každý zamyslete, jak jste postupovali do roku 2013 a zda hlavně již v aktuálních obdobích postupujete správně.
Autor: Jiří Jandečka
Tak trochu v pozadí se diskutovala ještě další navazující problematika. Šlo v zásadě o to, zda úroky z těchto dluhopisů bylo nutné věřiteli, který nevede účetnictví, také zaplatit, aby byly tyto výdaje daňově relevantní, nebo stačilo provést účetní předpis v patřičném účetním období.
Postupem času se ukázalo, že závěry k této problematice nebyly jednotné.
Jak i judikatura cituje interní dokument finanční správy z roku 2017 k problematice posouzení daňové uznatelnosti finančních nákladů z úvěrových finančních nástrojů (které zahrnují i úroky z vydaných dluhopisů) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, který uvádí, že pod § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů, budou ve zdaňovacím období započatém do konce roku 2013 podléhat úroky z úvěrů a půjček dle legislativní zkratky vymezené v § 19 odst. 1 písm. zk) zákona o daních z příjmů, ve znění platném do konce roku 2013, kterou bylo možné použít i pro aplikaci ustanovení § 24 odst. 2 písm. zi).
Od roku 2014 však ustanovení § 19 odst. 1 písm. zk) obsahuje nově legislativní zkratku „úvěrový finanční nástroj“ (zahrnující rovněž směnky a dluhopisy), kterou však § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů neuvádí. Ten hovoří pouze o úrocích ze zápůjček a úrocích z úvěrů, a proto se ve zdaňovacích obdobích počínaje rokem 2014 má toto ustanovení vztahovat pouze na úroky ze zápůjček a úvěrů, nikoliv rovněž na úroky z dluhopisů či směnek.
Lze tedy shrnout, že novelizací § 19 odst. 1 písm. zk) zákona o daních z příjmů došlo k zavedení nové legislativní zkratky „úvěrový finanční nástroj“. Čímž mělo dojít k určitému zpřesnění, aby již neexistovalo sporu o použití dříve zde stanovené legislativní zkratky „úvěry a půjčky“.
První senát NSS dospěl k závěru, že i před touto novelou vyjádření „úroky z půjček“ a „úroky z úvěrů“ obsažené v § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů, účinném od 1. 1. 2005, neodpovídalo legislativní zkratce uvedené § 19 odst. 1 písm. zk).
V této záležitosti by měl udělat jasno rozšířený senát, který bude odpovídat na otázku: Jsou úroky z dluhopisů podřaditelné pod „úroky z půjček“ a „úroky z úvěrů“ tak, jak je vymezuje § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů ve znění účinném pro zdaňovací období v letech 2005 až 2013?
Věřme tomu, že nám rozšířený senát sjednotí tuto problematiku do roku 2013. Od roku 2014 by měla být tato problematika doufejme zřetelná, jak uvádím výše. Nicméně se každý zamyslete, jak jste postupovali do roku 2013 a zda hlavně již v aktuálních obdobích postupujete správně.
Autor: Jiří Jandečka