Pravděpodobně jste již zaznamenali návrh novely zákona o DPH, který má zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Po zveřejnění tohoto návrhu jistě mnoho drobných plátců DPH zajásalo, neboť také právě plátci s obratem v rozmezí 1-2 mil. Kč za posledních 12 měsíců budou moci svou registraci k DPH zrušit.
Zrušení registrace k DPH je zároveň podmínkou v případě, že si přejete vstoupit do režimu paušální daně pro odvod daně z příjmů fyzických osob a pojištění.
Nicméně lákavá myšlenka zániku povinností spojených s plátcovstvím DPH a úspory souvisejících administrativních nákladů by neměla zastínit povědomí o povinnostech spojených se zrušením registrace, a to především případné povinnosti vrácení dříve uplatněného nároku na odpočet. Zároveň je vhodné se zamyslet, zda být neplátcem je pro daný typ podnikání či pro danou pozici v obchodním řetězci skutečně výhodné.
V následujícím článku vám přinášíme souhrn otázek, nad kterými je třeba se zamyslet, než se rozhodnete podat přihlášku ke zrušení registrace k DPH.
O zrušení registrace bude moci zažádat plátce se sídlem či bydlištěm v České republice, pokud není DPH skupinou a jeho obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců nepřesáhl 2 mil. Kč.
Návrh novely obsahuje i přechodné ustanovení, které umožňuje zažádat o zrušení registrace plátcům s obratem mezi 1 mil. Kč a 2 mil. Kč i před její účinností, která je stále plánována na 1. 1. 2023. To se však odvíjí od zveřejnění novely ve Sbírce zákonů. Jelikož se legislativní proces velmi zpomalil, vypadá to, že tato možnost nastane až v prosinci. Když dojde ke zveřejnění novely ve Sbírce zákonů například 14. 12. 2022, může plátce do 20. 12. 2022 (tj. do 5 dnů od účinnosti) podat žádost o zrušení registrace k DPH.
Před podáním žádosti o zrušení registrace doporučujeme zvážit následující okolnosti:
- Budu muset snížit uplatněný nárok na odpočet?
- Nehrozí mi registrace tzv. identifikované osoby?
- Je pro mě deregistrace skutečně výhodná s přihlédnutím k pozici v obchodním řetězci?
Budu muset snížit uplatněný nárok na odpočet?
Pokud plátce pořídil majetek, u kterého si uplatnil daň na vstupu v plné či částečné výši a který má stále ve svém obchodním majetku, bude muset pravděpodobně snížit uplatněný odpočet DPH. Lhůta pro úpravu odpočtu činí 10 let pro nemovitosti a jejich technické zhodnocení a 5 let pro ostatní dlouhodobý majetek. Úprava odpočtu se týká také zásob, vlastního nedokončeného majetku a dalšího majetku pořízeného v období 11 měsíců předcházející měsíci zrušení registrace, u kterého byl uplatněn odpočet alespoň 2 100 Kč. Povinnost vrátit odpočet vzniká i z titulu přijaté úplaty za zdanitelné plnění, které se do dne předcházejícímu dni zrušení registrace neuskutečnilo.
Eviduje-li plátce DPH ve svém obchodním majetku při podání žádosti o deregistraci některé z výše uvedených, tak by měl zpozornit. Zrušení registrace k DPH se totiž může stát značně nákladným. Zákon však stanovuje lhůtu pro úpravu odpočtu, která má představovat jakousi „dobu životnosti“, po kterou by měl být majetek používán k vytváření přidané hodnoty. Nevyužije-li plátce majetek po celou tuto stanovenou dobu ke zdanitelné činnosti nebo zruší-li plátce svoji registraci k DPH (a tedy nevytváří prostřednictvím majetku přidanou hodnotu podléhající DPH), musí část nároku na odpočet poměrně dle počtu let či měsíců vrátit finančnímu úřadu, aby nedocházelo k nerovnostem mezi neplátci DPH a „bývalými plátci DPH“. Níže uvádíme krátký příklad snížení odpočtu DPH u dlouhodobého majetku, konkrétně automobilu.
Příklad
Fyzická osoba, podnikatel a plátce DPH si pořídil v srpnu 2020 automobil za 605 000 Kč a uplatnil plný nárok na odpočet ve výši 105 000 Kč. Fyzické osobě bylo zrušeno plátcovství k 15. 12. 2022. Jelikož podnikatel bude poslední daňové přiznání k DPH podávat za prosinec 2022, musí v tomto daňovém přiznání provést úpravu nároku na odpočet a snížit uplatněný nárok na odpočet z tohoto automobilu. Od nákupu automobilu neuplynuly ani tři roky z pětiletého sledovaného období. V přiznání za prosinec 2022 tak bude muset podnikatel snížit odpočet z automobilu o 3/5 nárokovaného odpočtu DPH a vrátit 3/5 ze 105 000 Kč, tedy 63 000 Kč.
Nehrozí mi registrace tzv. identifikované osoby?
Než se rozhodnete odregistrovat od DPH, doporučujeme se také zamyslet nad otázkou povinnosti registrace identifikované osoby. Identifikovaná osoba pro účely DPH představuje jakousi limitovanou registraci k DPH, kdy sice existuje povinnost přiznat daň či přiznat plnění, ale není možné si uplatnit nárok na odpočet. Identifikovanou osobou se stává tuzemská osoba povinná k dani (většinou podnikatel nebo obchodní korporace), která například pořídí zboží z jiného členského státu v souhrnné hodnotě převyšující 326 tis. Kč, příjme službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku, nebo poskytne službu dle tzv. základního pravidla osobě povinné k dani usazené v jiném členském státě. Stejně jako plátce má identifikovaná osoba povinnost podávat přiznání k DPH a případně kontrolní a souhrnné hlášení. Ze zmíněných důvodů je vhodné zapřemýšlet, zda pro mě není výhodnější zůstat zaregistrovaný jako plátce DPH, který má nárok na odpočet ze vstupů použitých pro ekonomické účely.
I když při dovozu zboží ze třetích států nehrozí, že se neplátce stane identifikovanou osobou, je důležité poznamenat, že pokud celníci neobdrží platné DIČ, tak připočtou ke zboží DPH, které si neplátce nemůže nárokovat zpět.
Je pro mne deregistrace skutečně výhodná s přihlédnutím k pozici v obchodním řetězci?
Pravděpodobně nejzásadnější skutečností pro rozhodnutí, zdali být či nebýt plátcem DPH je to, s jakými subjekty bude podnikatel obchodovat, tzn. kdo budou jeho odběratelé a zákazníci, plátci nebo neplátci. Obecně řečeno, pokud jsou moji zákazníci plátci, je lepší být plátcem. Pokud jsou neplátci, je výhodnější být neplátcem. Ačkoli zisk podnikatele z jednoho výrobku není registrací ovlivněn, konečná cena produktu, která rozhoduje o poptávce i celkových tržbách již (de)registrací ovlivněna je.
Následující tabulka zobrazuje na příkladu podnikatele nakupujícího vstupy za 1 000 Kč, k nimž vytvoří přidanou hodnotu ve stejné výši, rozdílnost konečných cen pro zákazníky za předpokladu, že je podnikatel plátcem/neplátcem DPH a zákazník plátcem/neplátcem DPH:
|
Podnikatel |
Plátce |
Neplátce |
||
|
Zákazník |
Plátce |
Neplátce |
Plátce |
Neplátce |
|
Nákup vstupů |
1 210 |
1 210 |
1 210 |
1 210 |
|
Náklad podnikatele |
1 000 |
1 000 |
1 210 |
1 210 |
|
DPH na vstupu |
210 |
210 |
0 |
0 |
|
Přidaná hodnota |
1 000 |
1 000 |
1 000 |
1 000 |
|
Prodejní cena vč. DPH |
2 420 |
2 420 |
2 210 |
2 210 |
|
Náklad pro zákazníka |
2 000 |
2 420 |
2 210 |
2 210 |
Jak je patrné z příkladu, zisk podnikatele činí vždy 1 000 Kč, avšak konečná cena je rozdílná. Je-li podnikatel plátcem, tak je výhodnější prodávat zboží plátcům, jelikož za předpokladu stejného zisku podnikatele je cena pro zákazníky - plátce nižší (2 000 < 2 420). Pokud je podnikatel neplátcem, své zboží bude prodávat spíše neplátcům, jelikož má jako neplátce vůči plátcům konkurenční výhodu (cena plátců pro neplátce je 2 420 Kč a cena neplátců pro neplátce je 2 210 Kč).