arrow_upward

Zaměstnávání dohodářů bude výhodné, ale jen když je firmy zaregistrují jako první

Změny v právní úpravě dohod o provedení práce (DPP), registrace dohodářů, zdanění a hrazení pojistného jsou po několikaměsíčních diskusích konečně schváleny a o krok blíže k spuštění.

Nejdůležitější jsou dva termíny:
  • 1. 7. 2024 od kdy budou dohody o provedení práce registrovány a nahlašovány ČSSZ
  • 1. 1. 2025 od kdy bude zavedena změna limitů a podmínek zdanění a odvodů
Evidence dohod o provedení práce
Od 1. 7. 2024 platí povinnost zaměstnavatele registrovat veškeré zaměstnance, kteří mají uzavřenou dohodu o provedení práce České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zaměstnavatel bude mít povinnost měsíčně odesílat seznam zaměstnanců na DPP prostřednictvím tiskopisu “Výkazy DPP” uveřejněným ČSSZ. Termín pro podání výkazu je 20. den následujícího měsíce, poprvé tedy za červenec do 20. 8. 2024.

Kromě měsíčního výkazu je zavedena rovněž povinnost oznamovat nástup a skončení DPP. Veškeré informace budou elektronicky hlášeny ČSSZ do 20. dne následujícího měsíce na předepsaném tiskopisu.

Tato povinnost přináší zvýšenou administrativu a pracnost vašim personalistům a zpracovatelům mezd. Doporučujeme včas připravit mzdový tým i software na nadcházející změnu a zajistit veškeré informace pro hladký průběh od 1. 7. 2024.
Daň a pojistné u souběhu dohod o provedení práce
Sněmovna ve středu 17. 4. 2024 schválila úpravu podmínek hrazení pojistného u dohodářů, konkrétně u zaměstnaných na dohodu o provedení práce. Ke zpřísnění podmínek placení sociálního a zdravotního pojištění mělo původně dojít od letošního července, nicméně poslanci rozhodli jinak. Změny v odvodech a zdanění DPP začnou platit až od ledna 2025 a to dle nových podmínek. Ve výsledku bude pro firmy zaměstnávání lidí na DPP nadále výhodné, nicméně pouze těch, kteří mají celkově jen jednu dohodu o provedení práce, nebo těch, které daný zaměstnavatel zaregistruje na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako první, dříve než ostatní zaměstnavatelé, u nichž má zaměstnanec také podepsanou DPP.

Úprava, kterou schválili poslanci, zavádí dva režimy dohody o provedení práce, které lze nazvat jako hlavní (oznámená dohoda) a vedlejší (neoznámená dohoda). První režim bude platit pro ty dohody o provedení práce, které zaměstnavatel nahlásí do registru ČSSZ. Pro tyto smlouvy budou platit stávající pravidla, pojistné bude zaměstnavatel muset uhradit, pokud měsíční výdělek zaměstnance na DPP přesáhne čtvrtinu průměrné mzdy, nyní 10 500 korun. Zároveň bude v tomto případě možné uplatnit srážkovou daň.

Pro všechny ostatní dohody, které může mít zaměstnanec uzavřené s dalšími firmami, budou již nicméně platit přísnější pravidla. Pojistné bude nutné hradit u všech s měsíčním příjmem nad 4 000 korun.

Záležet bude tedy na tom, kdo ze zaměstnavatelů svého dohodáře zaregistruje jako první. Cílem změny je zamezit řetězení dohod o provedení práce. Za starých podmínek totiž mohl mít daný člověk několik dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, a pokud se u všech jednotlivě vešel do limitu výdělku 10 tisíc korun, mohl se i s běžným příjmem v řádu několika tisíce korun vyhnout placení pojistného, což zatěžovalo státní kasu.

U původně navržených podmínek placení pojistného u DPP z druhé půlky loňského roku zaměstnavatelé namítali, že povinnosti nejsou příliš přehledné a že si nebudou moci ani naplánovat, kolik je zaměstnávání lidí na DPP bude reálně stát. Nově schválená úprava podmínky zjednodušuje a zpřehledňuje oproti původně navržené úpravě. Přesto je však úprava složitější, než tomu bylo doposud. V souvislosti s povinností hlásit individuální dohody při jejich realizaci se administrativní zátěž podstatně zvýší. Ke zvýšení administrativy ohledně dohod o provedení práce přispěla také samotná novela zákoníku práce z loňského roku, která zavádí informační povinnosti, dovolenou a další regulaci dohod o provedení práce, jak jsme vás již informovali v minulých číslech newsletteru.

Poslanci schválili úpravu v rámci novely zákona o investičních společnostech, ke které změny pro DPP jako pozměňovací návrh připojil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Novelu musí schválit ještě senátoři a prezident, nicméně se v dalším legislativním procesu neočekávají komplikace, firmy by s ní proto měli již začít počítat.