3/2022
Po letech vyjednávání se mezinárodní komunita shodla na reformě systému mezinárodního zdanění. Od roku 2023 by mělo dojít k přerozdělení části zisků největších nadnárodních skupin do zemí, kde se prodávají jejich zboží a služby. Nadnárodní skupiny budou předmětem globální minimální daně ve výši 15 %.
Nedostatky konceptu stálé provozovny
Současný způsob zdanění přeshraničních aktivit z hlediska daně z příjmů je založen na konceptu tzv. stálé provozovny. Zahraniční společnost má povinnost odvést daň ze svých zisků v České republice pouze v případě, že zde pro realizaci svého podnikání založí stálou provozovnu. Zjednodušeně, stálá provozovna zahrnuje pevnou základnu pro výkon činnosti (např. kancelář), stavební projekt, závislého zástupce, nebo poskytování služeb po určitou dobu na území České republiky.
Koncept stálé provozovny vznikl asi před 100 lety a následně v průběhu let nedoznal významných změn. Koncept je založen na principu zdanění fyzické přítomnosti, což je nevyhovující model pro zdanění digitální ekonomiky, kde je možné poskytovat služby a prodávat zboží bez fyzické přítomnosti v jurisdikci. Dochází tím k narušení hospodářské soutěže a nižším daňovým odvodům v zemích, kde společnost nemá zdanitelnou entitu.
Možná řešení
V posledních letech proto byly diskutovány různé návrhy na řešení této nevyhovující situace, a to na úrovni OECD, EU, ale i jednotlivých států. Jedním z možných dlouhodobých řešení bylo rozšíření definice stálé provozovny o významnou digitální přítomnost. Na tomto řešení však nebyla nalezena shoda mezi jednotlivými státy, navíc pro jeho implementaci by bylo nutné přejednat smlouvy o zamezení dvojího zdanění, což by v praxi bylo obtížné a časově náročné.
Jako krátkodobé řešení některé státy v různé formě navrhovaly a v některých případech i zavedly tzv. digitální daně. V roce 2019 vláda navrhla daň z digitálních služeb v České republice ve výši 7 % z příjmů z vybraných internetových služeb poskytovaných na území České republiky. Měla se týkat společností s ročním globálním obratem vyšším než 750 mil. EUR a s obratem vyšším než 100 mil. Kč realizovaným na území České republiky. Daň nebyla Poslaneckou sněmovnou na konci minulého roku schválena. Současná vláda dle vyjádření svých zástupců nemá v plánu dále usilovat o to, aby bylo zdanění digitálních služeb řešeno pouze na úrovni ČR.
Nová pravidla pro mezinárodní zdanění – již od roku 2023
V říjnu 2021 vydalo OECD prohlášení, v němž zveřejnilo návrh harmonogramu implementace dvoupilířového systému pro řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace a globalizace ekonomiky. Dohodu podpořilo 136 jurisdikcí (všechny klíčové země OECD a G20, včetně České republiky). Jedná se tedy o globální řešení.
Opatřeními dojde k přerozdělení zisků více než 125 mld. USD z přibližně 100 největších a nejziskovějších nadnárodních skupin do zemí po celém světě. Dále bude globálně zavedena daň ve výši min. 15 %. Nová pravidla se budou týkat i nadnárodních skupin mimo digitální ekonomiku. V současné době k návrhům probíhají veřejné konzultace.
- Pilíř 1 – přerozdělení zisků
V rámci prvního pilíře dojde k přerozdělení části zisků z domovské země nadnárodní skupiny do zemí, kde jsou vykonávány obchodní aktivity, bez ohledu na fyzickou přítomnost v těchto zemích.
Pravidlo by se mělo dotknout asi 100 největších nadnárodních společností, tj. společností s globálním obratem přesahujícím 20 mld. EUR a ziskovostí převyšující 10 %.
Nová pravidla budou implementována mnohostrannou dohodou, která změní stávající smlouvy o zamezení dvojího zdanění s předpokládanou účinností již od roku 2023. Zároveň se účastníci dohody zavázali neuplatňovat žádné lokální digitální daně.
- Pilíř 2 – globální minimální daň 15 %
Druhý pilíř zavádí globální minimální efektivní sazbu daně ve výši 15 %. Opatření se bude týkat nadnárodních skupin s obratem přesahujícím 750 mil. EUR. V rámci EU budou pravidla implementována směrnicí, s předpokládanou účinností již od 2023.
Česká republika bude mít pravděpodobně prospěch z Pilíře 1 tím, že získá nárok zdanit zisky z prodejů zboží a služeb v České republice realizovaných velkými nadnárodními skupinami. České společnosti, které jsou součástí nadnárodních skupin s obratem přes 750 mil. EUR by v případě schválení této reformy pravděpodobně musely zjišťovat svojí efektivní sazbu daně, a v případě, že bude nižší než 15 % (např. z důvodu daňových odpočtů, osvobozených příjmů, slev na dani z titulu investičních pobídek apod.) by mohly být předmětem dodatečného zdanění.