Po třech letech od rozsudku Soudního dvora v případu Mydibel přestává daňová správa akceptovat historický výklad vztahující se ke zpětnému leasingu. Změna má daňový dopad jak na poskytovatele, tak na příjemce leasingu.
Za zpětný leasing je považována situace, kdy vlastník věci danou věc prodá leasingové společnosti, od které si tuto věc bude původní vlastník následně zpět pořizovat formou finančního leasingu, tedy ve splátkách se závěrečným odkupem po sjednané době. Správní praxí bylo před letošním dubnem považovat prodej mezi původním vlastníkem a leasingovou společností za dodání zboží, po kterém následovalo formální předání věci do užívání původnímu vlastníkovi od leasingové společnosti. Obojí bylo považováno za zdanitelné plnění v podobě dodání zboží. Do této ustálené správní praxe zasáhl rozsudek v případu Mydibel, podle něhož prodej věci od vlastníka leasingové společnosti není dodáním zboží, protože věc zůstává v držení, a tedy i v ekonomickém vlastnictví původního plátce. Leasingová společnost nezíská nákupem věc do svého ekonomického vlastnictví, ale pouze umožní prodávajícímu získat finanční prostředky. Z tohoto důvodu má daná transakce podle nedávného stanoviska českého Generálního finančního ředitelství charakter poskytnutí finanční služby na úrovni půjčky.
Vzhledem k tomu, že finanční služba je osvobozená od DPH bez nároku na odpočet, měla by pro probíhající zpětné leasingy změna zásadní dopad. Pokud prodej od vlastníka leasingové společnosti neměl být z pohledu DPH považován za dodání zboží, nemůže být za dodání zboží považovaný ani následný finanční leasing. A pokud ani jedna z transakcí není zdanitelným plněním, nemůže být ani u jednoho plnění uplatněn nárok na odpočet, byť by DPH bylo na daňovém dokladu uvedeno. A to už by byl citelný zásah do financí.
Generální finanční ředitelství naštěstí odsouhlasilo návrh předkladatelů koordinačního výboru, že za finanční službu bude zpětný leasing považovaný až u smluv uzavřených po 29. březnu 2022. U smluv uzavřených dříve bude možnost považovat obě dodání, tedy od původního vlastníka leasingové společnosti a od ní zpětný leasing původnímu vlastníkovi za zdanitelné dodání zboží, u kterého je nárok na odpočet. Podmínkou je, aby takto postupovaly obě smluvní strany.