Přeměny obchodních společností jsou nástrojem, který je v podnikatelské praxi hojně využíván zejména za účelem optimalizace majetkových struktur. Nově schválená novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev předně zapracovává změny v návaznosti na přijatou směrnici Evropského parlamentu a Rady a přináší významné změny, které mají zjednodušit a zefektivnit procesy přeměn obchodních společností.
V následujícím textu najdete odpovědi na tyto otázky:
Novela obsahuje návrh, který vypouští nutnost zpoplatněné publikace projektu přeměny prostřednictvím obchodního věstníku. Nově by mělo postačovat, pokud je projekt přeměny společně s upozorněním pro věřitele, zaměstnance a společníky založen do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu alespoň jeden měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena.
Současná zákonná úprava vyžaduje, aby byl znalec pro ocenění nebo přezkoumání jmění jmenován soudem. Novela tento proces zjednodušuje tak, že nově znalce nebude muset jmenovat soud, ale bude postačovat, pokud znalec bude vybrán ze seznamu znalců přímo osobou zúčastněnou na přeměně.
Novela obsahuje ustanovení o tom, že právo na dodatečnou jistotu má mít věřitel jen tehdy, pokud do tří měsíců ode dne zveřejnění projektu přeměny ve sbírce listin uplatní návrh u soudu. Současná právní úprava dané upravuje tak, že věřitel může uplatnit své pohledávky do šesti měsíců ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
Současná zákonná úprava stanoví, že přeměna formou rozdělení může být realizována dvěma základními způsoby:
Novelou se nově navrhuje zavedení rozdělení vyčleněním, které spočívá v tom, že rozdělovaná společnost nezaniká a vyčleněná část jejího jmění přechází výměnou za podíl či podíly na nově vznikající společnosti (vyčlenění se vznikem nové společnosti) či již existující společnosti (vyčlenění sloučením). Možná je pak kombinace obou scénářů.
Tento institut tak například v praxi umožní, aby si rozdělovaná společnost touto cestou zřídila dceřinou společnost, přičemž budou zachovány daňové výhody a výhody ohledně právního nástupnictví, které jsou s přeměnami spojeny.
Pro lepší pochopení je připojeno grafické znázornění rozdělení vyčleněním za vzniku nové společnosti:
Novela zapracovává do českého právního řádu harmonizovaná ustanovení ohledně přeshraničních rozdělení a přeshraniční změny sídla.
Proces přeměny formou rozdělení (ať už odštěpením, rozštěpením či nově upraveným vyčleněním) se založením nově vznikajících společností by měl být nyní harmonizován na úrovni Evropské unie. Rozdílná právní úprava v jednotlivých členských státech vylučovala možnost rozdělení efektivně provádět, v důsledku čehož se na poli přeshraničních přeměn využívala pouze přeshraniční fúze.
Pokud tak společnost zamýšlela část svého jmění formou přeměny odštěpit do společnosti z jiného členského státu, zpravidla bylo nutné nejdříve provést vnitrostátní rozdělení a až následně přistoupit k přeshraniční fúzi, v důsledku čehož byl celý proces značně složitý a nákladný.
Konečně lze poukázat na možnost přeshraniční změny sídla, která by měla být nově umožněna i do třetích zemí. V současnosti zákon tuto možnost stanovuje pouze do členských států EU.
Novela přináší řadu změn, které by mohly procesy přeměn zefektivnit, což by podnikatelům ulehčilo správu jejich majetku a umožnilo efektivnější přesuny jmění zejména v rámci podnikatelských seskupení.
Konkrétní nastavení celého procesu zamýšlené přeměny a jeho výsledku je vhodné vždy konzultovat a realizovat s odborníky, jelikož do věci vstupuje celá řada nejen právních, ale i účetních a daňových aspektů.
Autor: Aleš Malach
ales.malach@bdo.cz
V následujícím textu najdete odpovědi na tyto otázky:
- Jaká možná zjednodušení novela přináší včetně zjednodušení jmenování znalců?
- Jak funguje nový institut rozdělení formou vyčlenění?
- Jaké jsou novinky v případě přeshraničních přeměn?
Obchodní věstník
Jmenování znalce
Právo věřitelů na dodatečnou jistotu
Rozdělení formou vyčlenění
- rozdělení ve formě odštěpení,
- rozdělení ve formě rozštěpení.
Novelou se nově navrhuje zavedení rozdělení vyčleněním, které spočívá v tom, že rozdělovaná společnost nezaniká a vyčleněná část jejího jmění přechází výměnou za podíl či podíly na nově vznikající společnosti (vyčlenění se vznikem nové společnosti) či již existující společnosti (vyčlenění sloučením). Možná je pak kombinace obou scénářů.
Tento institut tak například v praxi umožní, aby si rozdělovaná společnost touto cestou zřídila dceřinou společnost, přičemž budou zachovány daňové výhody a výhody ohledně právního nástupnictví, které jsou s přeměnami spojeny.
Pro lepší pochopení je připojeno grafické znázornění rozdělení vyčleněním za vzniku nové společnosti:
Přeshraniční přeměny
Proces přeměny formou rozdělení (ať už odštěpením, rozštěpením či nově upraveným vyčleněním) se založením nově vznikajících společností by měl být nyní harmonizován na úrovni Evropské unie. Rozdílná právní úprava v jednotlivých členských státech vylučovala možnost rozdělení efektivně provádět, v důsledku čehož se na poli přeshraničních přeměn využívala pouze přeshraniční fúze.
Pokud tak společnost zamýšlela část svého jmění formou přeměny odštěpit do společnosti z jiného členského státu, zpravidla bylo nutné nejdříve provést vnitrostátní rozdělení a až následně přistoupit k přeshraniční fúzi, v důsledku čehož byl celý proces značně složitý a nákladný.
Konečně lze poukázat na možnost přeshraniční změny sídla, která by měla být nově umožněna i do třetích zemí. V současnosti zákon tuto možnost stanovuje pouze do členských států EU.
Závěr
Konkrétní nastavení celého procesu zamýšlené přeměny a jeho výsledku je vhodné vždy konzultovat a realizovat s odborníky, jelikož do věci vstupuje celá řada nejen právních, ale i účetních a daňových aspektů.
Autor: Aleš Malach
ales.malach@bdo.cz