Založení společnosti může být administrativně náročný proces. Rostoucí míra digitalizace umožňuje vyřizovat stále větší penzum záležitostí dálkově. Přesto dosud existuje řada problémů, které musí podnikatelé řešit osobní návštěvou, ať už u notáře, nebo na živnostenském úřadě.
Stávající právní úprava rozlišuje dvě fáze vzniku nové společnosti neboli inkorporace. V první fázi jde u kapitálových společností o sepsání zakladatelského právního jednání s potřebnými náležitostmi ve formě notářského zápisu. Ve druhé fázi dochází k zápisu společnosti do obchodního rejstříku, a to na základě návrhu, který musí být doložen příslušnými listinami. Mezi tyto listiny může patřit i výpis z živnostenského rejstříku, který prokazuje, že má společnost odpovídající podnikatelské oprávnění. Bez doložení výpisu z živnostenského rejstříku nebudou zakladatelé úspěšní a soud společnosti nezapíše předmět podnikání ve znění dle zakladatelského právního jednání (k požadavku určitosti vymezení předmětu podnikání jsme se vyjádřili v prosincovém vydání newsletteru).
Poslanecká sněmovna nyní projednává vládní návrh zákona – novely rejstříkových i živnostenských předpisů, která by tento postup mohla zjednodušit. Dle projednávané novely bude možné podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku ještě předtím, než společnost získá podnikatelské oprávnění. Rejstříkový soud společnost, včetně jejího předmětu podnikání, zapíše i přes chybějící podnikatelské oprávnění. Společnost pak má mít až 12 měsíců na to, aby si požádala o živnostenské oprávnění.
Tím není napříště vyloučen dosavadní obvyklý způsob, tedy společnost založit, získat oprávnění a teprve poté podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Zde se však navrhuje, aby byl zaveden limit 90 dnů, po kterém živnostenské oprávnění zaniká (respektive živnostenský úřad rozhodne, že oprávnění nevzniklo), není-li podán návrh na její zápis do obchodního rejstříku. Návrh novely je nyní v prvním čtení a ještě nějakou dobu tedy potrvá, než se této změny dočkáme. Navíc je pravděpodobné, že novela dozná dalších úprav.
V souvislosti s tím pro úplnost připomínáme, že uvedená úleva spočívající v následném získání živnostenského oprávnění v žádném případě neznamená, že by společnost mohla v daném oboru podnikat ještě před jeho získáním. Jde pouze o snížení administrativní zátěže spojené se založením a vznikem společnosti. Podnikání bez podnikatelského oprávnění zůstane i nadále deliktem, a to podle intenzity přestupkem nebo dokonce trestným činem.
Dle důvodové zprávy novely se domníváme, že tato vládní iniciativa může mít zčásti původ v nedávném rozhodnutí Nejvyššího soudu, o kterém jsme informovali v dřívějším článku. Soud v něm podpořil závěr, že není nezbytně nutné v zakladatelských právních jednáních formulovat znění předmětu podnikání „jazykem“ živnostenského zákona, jelikož jde o dvě zcela oddělené množiny práva s poměrně malým průnikem. Jinými slovy, ačkoliv je nutné skutečný předmět podnikání společnosti podřadit pod příslušné podnikatelské oprávnění (převážně živnost), nemusí jít o zcela totožná pojmenování. Tím se patrně pootevřely dveře zápisům společností s předmětem podnikání, přestože společnost dané podnikatelské oprávnění dosud nezískala.
Pokud si nejste jisti některými kroky při založení vlastní společnosti, neváhejte se na nás obrátit.