Na rozhodovací stůl Nejvyššímu správnímu soudu přistál další případ tzv. zneužití práva při tvorbě holdingové struktury. Dosavadní judikaturu bylo možné vnímat spíše negativně, a tak odborná veřejnost s napětím očekávala, jak dopadne další kauza.

Nejvyšší správní soud ve věci žalobkyně FPPV s.r.o. přináší nový pozitivně laděný pohled na otázku vytváření holdingových struktur a zneužití práva. Dle našeho názoru tím dává poměrně jasně najevo, že nelze bez zkoumání konkrétních okolností házet všechny holdingové struktury do jednoho „pytle“ s názvem zneužití práva a automaticky doměřovat poplatníkům vysoké daně.

Soud se v předmětném rozsudku zabýval případem společnosti, která byla správcem daně nařčena, že založila holdingovou strukturu výhradně za účelem získání daňové výhody. S názorem správce daně se však neztotožnil a uvedl, že společnost již v daňovém řízení dostatečným způsobem objasnila legitimní ekonomický účel založeného holdingu – nemohlo se tak jednat o zneužití práva. Nicméně soud dále zdůraznil, že je podstatné, aby každý subjekt, který zakládá holdingovou strukturu, byl schopen prokázat, že tato slouží k dosažení ekonomických cílů, jako je například restrukturalizace, příprava na budoucí akvizice, centralizace správy majetku, vstup na nové trhy nebo ochrana rodinného majetku a nejde tak pouze o zastírání skutečného stavu ve snaze se vyhnout daňové povinnosti.

Tento rozsudek tak přináší podnikatelům větší jistotu při vytváření komplexních holdingových struktur. Zároveň však klade vyšší nároky na kvalitní dokumentaci jednotlivých kroků vedoucích k založení holdingové struktury.

Vzhledem k výše uvedenému vnímáme, že rozsudek Nejvyššího správního soudu představuje významný milník. Potvrzuje, že holdingové struktury mohou mít své legitimní opodstatnění a nemohou být automaticky považovány pouze za nástroje daňové optimalizace. Nelze taktéž opomenout skutečnost, že se jedná o jedno z prvních „pozitivních“ rozhodnutí v tomto směru. Závěrem dodáváme, že i když tento rozsudek představuje významný krok kupředu, je důležité si uvědomit, že každý případ je specifický a správce daně může nadále zkoumat jednotlivé případy zakládání holdingových struktur. Současně při jejich tvorbě doporučujeme nepodcenit „přípravnou“ fázi holdingu, v rámci níž zpravidla dochází ke genezi cílů, představ a myšlenek fungování samotné struktury. Není pak nic jednoduššího, než takto na papír zhmotněné myšlenky předložit při kontrole finančnímu úřadu a dát mu tak jasně najevo, že byl vytvořením holdingu od počátku sledován legitimní ekonomický cíl.

Autor: Jana Šejnohová